Vedlejší účinky terapie: Co se může stát, když začnete pracovat na sobě

When you start therapy, you don’t just heal—you vedlejší účinky terapie, nečekané emocionální a chovatelské reakce, které vznikají, když začínáte překonávat hluboké vzory. Also known as terapeutické zhoršení, it’s not a sign something went wrong—it’s often the first real sign that something is finally changing. Mnoho lidí očekává, že terapie bude pohodlná, ale pravda je jiná: když začnete rozbalovat staré bolesti, může to dočasně zhoršit váš pocit, že se všechno zhoršuje. To není chyba. To je proces.

Nejčastější emocionální reakce, intenzivní pocity, které se objevují během terapie, jako například pláč, vztek nebo pocit prázdnoty se objevují, když mozek konečně dovolí, aby se něco, co jste dlouho potlačovali, dostalo na povrch. Můžete se najednou cítit slabší, než jste kdy byli. Můžete začít spát víc nebo méně. Můžete se vyhýbat lidem, i když jste dříve byli sociální. To všechno je normální. Není to náhlý pokles, ale zvýšení citlivosti. Když začnete vnímat své vztahy jinak, začnete vidět i ty, které vás zranily. A to bolel.

terapeutický proces, přirozená cesta, kterou procházíte, když se snažíte změnit hluboké vzory myšlení a chování nejde jen o to, že se něco zlepšuje. Často se nejprve zhorší. To platí i pro PTSD, OCD nebo ADHD. Když se dítě s ADHD naučí přijímat své impulsy místo jejich potlačování, může se chovat ještě neřízeněji – ne proto, že terapie nefunguje, ale protože se přestává schovávat. Když se člověk s PTSD začne učit zpracovávat trauma místo jeho utlačování, může mít více nočních můr. To není selhání. To je příprava.

Největší chyba je myslet, že pokud se cítíte hůř, terapie je špatná. To je jako říct, že když se po operaci bolest zvýší, chirurg musel udělat chybu. Většina lidí, kteří přišli k nám s tím, že „terapie mi jen zhoršila život“, pak po několika týdnech řekla: „Teď už vím, proč jsem to všechno cítil.“

Nezapomeňte: zotavení, není lineární cesta – je to proces, který často vyžaduje čas, odvahu a trpělivost není jen o tom, jak se cítíte v pondělí. Je to o tom, jak se změníte za měsíc, za rok. Většina článků níže popisuje případy, kdy lidé prošli přesně tímto – od pláče na začátku, přes zmatek uprostřed, až po klid na konci. Někteří z nich zažili návrat starých vzpomínek, jiní se naučili, že jejich úzkost není jejich nepřítel, ale signál. A všichni se naučili, že vedlejší účinky nejsou překážkou – jsou součástí cesty.