Úzkostné poruchy: Co je to, jak se projevují a co vám může pomoci

Úzkostné poruchy jsou úzkostné poruchy, skupina duševních stavů, kdy strach a napětí překračují normální reakci na stres a začínají ovlivňovat každodenní život. Also known as anxietní poruchy, tyto stavy nejsou jen „příliš nervózní“ – jsou to fyzické i mentální reakce, které vás mohou blokovat, i když není žádná skutečná hrozba. Může to být náhlý panický záchvat, náhlý výbuch strachu s fyzickými příznaky jako zrychlený tep, potení nebo pocit, že se smrtí, nebo trvalý strach z školní fobie, odmítání školy z důvodu intenzivní úzkosti, která způsobuje bolesti břicha, zvracení nebo úplné vyhýbání se vstupu do třídy. Tyto reakce nejsou „jen v hlavě“ – jsou reálné, měřitelné a léčitelné.

Úzkostné poruchy nejsou jen o tom, že se někdo cítí stresovaný. Jsou to systémové reakce, které se projevují v těle, mysli a vztazích. Někdo se bojí mít panický záchvat ve veřejném místě – a proto přestane jezdit na autobus. Někdo má školní fobii – a proto se nechá vypisovat z školy. Někdo se nechce spát, protože se bojí, že mu zase něco ukradne – a to se může stát i dospělým. Tyto reakce se nevyvíjejí z ničeho – vznikají z opakovaných zkušeností, vztahů a často i z toho, jak se v rodině mluví o strachu. Psychoterapie, zejména systémová nebo kognitivně-behaviorální, se nezaměřuje jen na „odstranění úzkosti“ – ale na to, jak se vztahy, myšlenky a tělesné reakce navzájem podporují. Věda ukazuje, že psychoterapie je účinnější než léky u většiny úzkostných poruch, a to i v případě, že se zdá, že problém je „jen psychický“.

V této sbírce najdete praktické odpovědi na otázky, které se lidé skutečně ptají: Co dělat po panickém záchvatu? Jak rozpoznat školní fobii u dítěte? Proč se léčba zasekne, když se vše zdá být v pořádku? Jak se chovat, když vám někdo říká, že to je „jen v hlavě“? Všechny články jsou napsané z praxe – ne z učebnic. Najdete zde informace o tom, jak funguje terapie pro úzkost, jak se připravit na první sezení, co dělat, když se internet odpojí během online terapie, a jak najít anonymní pomoc, když se nechcete přiznat. Tady nejde o teorii – jde o to, jak přežít den, kdy se cítíte, že se všechno řítí kolem vás – a jak začít pomalu získávat kontrolu zpět.