Léky a terapie pro PTSD: SSRI antidepresiva a psychoterapie

Léky a terapie pro PTSD: SSRI antidepresiva a psychoterapie

Co je PTSD a proč je důležitá správná léčba?

Posttraumatická stresová porucha (PTSP) není jen „přehnaná reakce“ na špatný den. Je to vážné psychiatrické onemocnění, které vznikne po prožití extrémně traumatu - například válečné události, násilí, dopravní nehody nebo závažného zneužívání. Lidé s PTSD nejenom vzpomínají na událost, ale znovu ji zažívají - ve formě nočních můr, náhlých flashbacků nebo intenzivního strachu při vidění něčeho, co je s traumatem spojené. Vyhýbají se místům, lidem, věcem, které je na ni připomínají. Jsou naštědření, neklidní, nespaví. A často se cítí jako „poškození“ - protože se jim zdá, že by měli „překonat to už“.

V České republice se PTSP diagnostikuje u 1,2 % populace, ale odborníci odhadují, že skutečné číslo je 3-4 %. To znamená, že téměř každý třetí pacient s PTSD zůstává nezjištěný. Proč? Protože mnoho lidí se neodváží mluvit, lékaři často připisují příznaky deprese nebo úzkosti, a nebo si lidé myslí, že „to projde“. Ale PTSD se nevyřeší sama. Bez léčby může trvat desítky let - a zhoršovat kvalitu života, vztahy, práci i fyzické zdraví.

Proč SSRI antidepresiva jsou první volbou?

Od počátku 2000. let je v Česku a po celém světě standardem první volby pro léčbu PTSD skupina léků nazývaná SSRI - selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Tyto léky nejsou „pilulky na šťastné pocity“. Funkčně fungují jako „regulátory nervového systému“. Zvyšují hladinu serotoninu v mozku, což pomáhá uklidnit přehnanou reakci na strach, snižuje náhlé výbuchy úzkosti a zpomaluje cyklus znovuprožívání traumatu.

Nejčastěji používané SSRI v Česku jsou sertralin, paroxetin, fluoxetin a citalopram. Sertralin je nejčastěji předepisovaný - využívá ho asi 45 % pacientů. Paroxetin je jediný SSRI, který má v ČR oficiálně schválenou indikaci pro PTSP i jiné úzkostné poruchy. Dávky se liší: sertralin se začíná s 25 mg denně, postupně se zvyšuje až na 200 mg. Paroxetin se obvykle podává v dávkách 20-50 mg. Důležité je: účinek se neobjeví za týden. Většina lidí začne cítit změnu až po 8-12 týdnech. Někdo potřebuje i 3 měsíce, než se symptomaty výrazně zlepší.

Proč nejsou jiné léky první volbou? Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, nebo inhibitory MAO, jako je fenelzin, mají silnější vedlejší účinky - sucho v ústech, zácpa, zrychlený tep, problémy s močením. Benzodiazepiny, jako alprazolam, působí rychle, ale neřeší příčinu - jen tlumí příznaky. A navíc mohou zhoršit PTSD u 15-20 % pacientů, protože vytvářejí závislost a brání mozku, aby se naučil zpracovávat traumatu.

Co se stane, když SSRI nepomůže?

Není vzácné, že první SSRI nefunguje. Až 30-40 % pacientů neodpovídá na první zvolený lék. To neznamená selhání - znamená to, že je potřeba pokusit se s jiným. Není to „výběr z karty“, ale postupné testování. Pokud sertralin nepomůže, přechází se na paroxetin nebo fluoxetin. Pokud ani to nezafunguje, lékař může zvážit augmentaci - přidání jiného léku, který zvyšuje účinek SSRI.

Mezi nejčastější augmentační strategie patří:

  • Lithium (600-900 mg denně) - stabilizuje náladu, snižuje impulzivitu
  • Valproát (1000-2000 mg denně) - pomáhá při náhlých výbuchů agresivity nebo náladovosti
  • Risperidon (1-3 mg denně) - u pacientů s těžkými halucinacemi nebo paranoickými myšlenkami

Tyto přístupy zvyšují úspěšnost léčby na 70-75 % u pacientů, kteří na SSRI neodpovídali. Ale to všechno musí být pod dohledem psychiatra - ne vlastním rozhodnutím.

Terapeut a pacient sedí spolu, nad jejich hlavami jsou myšlenkové bubliny s traumatem a klidem.

Psychoterapie není doplněk - je základ

SSRI samotné nevymažou traumatu. Zlepšují, že člověk může přežít den. Ale psychoterapie je ta, která ho naučí, jak žít s tím, co se stalo. Bez terapie je riziko relapsu vysoké, i když léky fungují.

Nejúčinnější psychoterapeutické přístupy pro PTSD jsou:

  • Expoziční terapie - pacient postupně a bezpečně znovu prožívá traumatu v mysli nebo ve fantazii, pod dohledem terapeuty. Cílem není „překonat strach“, ale naučit se, že vzpomínka sama o sobě není nebezpečná.
  • Cognitive Processing Therapy (CPT) - zaměřuje se na změnu nesprávných přesvědčení, která vznikla po traumatu - například „To bylo moje vina“ nebo „Nikdy nebudu bezpečný“.
  • EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) - kombinuje připomenutí traumatu s pohybem očí nebo střídavým stimulováním levé a pravé poloviny mozku. Vypadá neobvykle, ale má silně prokázaný účinek.

Studie ukazují, že kombinace SSRI a psychoterapie má úspěšnost 60-70 %. Pouze léky - 40-50 %. Pouze terapie - také 50-60 %. Ale když se spojí, výsledek je výrazně lepší. A důležité: terapie může pomoci i těm, kdo nemohou nebo nechtějí užívat léky.

Co říkají pacienti? Reálné zkušenosti

Na českém fóru DuševníZdravi.cz se mnoho lidí zúčastňuje diskusí o léčbě PTSD. Jeden uživatel, který se přihlásil jako „TraumaSurvivor“, napsal: „Sertralin mi začal působit až po 10 týdnech. Ale pak - noční můry zmizely. Úzkost, která mě dřív držela v posteli celý den, se zmenšila. Dnes beru 150 mg už dva roky. Žádné vážné vedlejší účinky.“

Na druhou stranu, „AnxietyFighter“ napsala: „Paroxetin jsem musela vysadit po šesti týdnech. Přestože mi pomáhal s úzkostí, byla jsem vždycky unavená, jako bych měla přebytek vody v těle. A sexuální život - úplně mrtvý. To jsem nečekala.“

Analýza 247 recenzí na LékyNaSíti.cz ukazuje, že 45 % lidí hlásí výrazné zlepšení, 30 % mírné, 15 % žádné a 10 % zhoršení. Nejčastější problémy: první 2-4 týdny jsou horší než předtím (28 %), a sexuální dysfunkce (22 %). Ale 63 % uživatelů říká, že kombinace léků s terapií je to, co jim opravdu pomohlo.

Tříčástní ilustrace cesty z traumatu přes léčbu k obnově života v slunečné zahradě.

Co je důležité vědět, když začínáte léčbu?

  • Začněte s minimální dávkou. Lékař vám nebude předepisovat 100 mg sertralinu hned na začátku. Začne s 25 mg a zvyšuje o 25 mg každé 3-7 dní, aby se tělo přizpůsobilo.
  • Nezakládejte naděje na rychlý efekt. Pokud se po dvou týdnech necítíte lépe, neznamená to, že lék nefunguje. Je to maraton, ne sprint.
  • Nezakládejte léky na vlastní půdu. Nikdy nevysazujte SSRI náhle. Mohou způsobit syndrom vysazení - závratě, neklid, pálivé pocity, náhlé pláče. Vysazování musí být pomalé, pod dohledem lékaře.
  • Zapojte rodinu. Děti, manželé, rodiče - často nevědí, co dělat. Mluvte o tom. Léčba PTSD není jen vaše věc. Rodina může být vaší podporou nebo překážkou.
  • Monitorujte pokrok. Lékaři používají škálu CAPS-5 - otázky, které měří intenzitu symptomů. Pokud se nechcete cítit „ztraceně“, zeptejte se: „Jak se měří můj pokrok?“

Budoucnost léčby: nové přístupy a výzvy

Na Psychiatrické klinice 1. LF UK v Praze se v roce 2022 začala zkoušet kombinace SSRI s propranololem - lékem, který se běžně používá na vysoký krevní tlak. Jeho účinek je nečekaný: blokuje fyzickou reakci na vzpomínku na traumatu. Předběžné výsledky ukazují, že tato kombinace snižuje symptomata o 25 % více než SSRI samotné.

Dále se zkouší ketamin - lék, který se používá jako anestetikum. V nízkých dávkách má rychlý protiúzkostný efekt - u některých lidí už po 24 hodinách. Ale je drahý (25 000 Kč za sérii 6 infuzí) a není dostupný všude. Zatím je to experimentální metoda.

Největší výzvou v Česku je, že jen 38 % praktických lékařů dodržuje aktuální doporučení pro léčbu PTSD. Mnoho lidí se léčí u praktických lékařů, kteří nejsou odborníky na psychiatrii. A proto je důležité: pokud vám lékař předepíše benzodiazepin jako hlavní lék nebo vám řekne „to je jen fáze“, nechte se vyšetřit u psychiatra.

Co dělat, když se cítíte ztraceně?

PTSD není známka slabosti. Je to odpověď mozku na něco, co bylo příliš silné. Léčba není rychlá, ale je možná. A nejde o to, aby jste „zapomněli“. Jde o to, aby jste se naučili žít s tím, co se stalo, a přitom znovu získat kontrolu nad svým životem.

Pokud jste se rozhodli začít s léčbou - jste na správné cestě. Pokud jste v počáteční fázi a cítíte, že vás léky „zatlačují“ - to je normální. Pokud jste zklamání, že SSRI nepracují hned - neztrácejte naději. Léčba PTSD je jako stavění domu - nejdřív se kladou základy, pak stěny, až potom střecha. A každý krok trvá čas.

Nemusíte to dělat sami. Najděte terapeuta. Navštivte podpůrnou skupinu. Mluvte s někým, kdo to prožil. Léčba PTSD není jen o lékách - je to o tom, že někdo řekne: „Vím, co prožíváš. A nejsi sám.“

Může SSRI zhoršit PTSD v prvních týdnech?

Ano, to je běžné. V prvních 2-4 týdnech může dojít k dočasnému zhoršení úzkosti, neklidu nebo nespavosti. Někteří pacienti popisují, že se cítí „ještě hůř“. To není selhání léku - je to část procesu, kdy mozek přizpůsobuje nové hladiny serotoninu. Pokud se příznaky nezlepší po 6-8 týdnech nebo se zhorší výrazně, je třeba se obrátit na lékaře. Nezakládejte léky sami.

Proč se SSRI nepředepisují hned po traumatu?

Po akutní traumatické události (např. nehoda, násilí) se většina lidí zažívá přirozenou reakci - úzkost, nespavost, vzpomínky. To se nazývá akutní stresová reakce a trvá obvykle do 1 měsíce. V této fázi není farmakoterapie první volbou. Místo toho se doporučují krátkodobé psychoterapeutické intervence, jako je CBT nebo EMDR. SSRI se začínají podávat až tehdy, když příznaky přetrvávají déle než 1 měsíc - a pak se diagnostikuje PTSD.

Je možné léčit PTSD bez léků?

Ano. Mnoho lidí se úspěšně léčí pouze psychoterapií - zejména EMDR, expoziční terapií nebo CPT. Studie ukazují, že úspěšnost terapie sama o sobě dosahuje 50-60 %. To je podobné účinku SSRI. Ale pokud máte těžké příznaky - noční můry, deprese, sebevražedné myšlenky - kombinace léků a terapie je výrazně účinnější. Léky nejsou „zlo“, ale nástroj, který vám umožní zúčastnit se terapie s větším klidem.

Jak dlouho se má užívat SSRI při PTSD?

Standardní doba léčby je 6-12 měsíců po zlepšení symptomů. U chronických případů, kde PTSD trvá více než 2 roky, se léčba může prodlužovat na 2-3 roky a více. Vysazování musí být pomalé - obvykle o 10-25 % dávky každé 2-4 týdny. Příliš rychlé vysazování může způsobit návrat symptomů nebo syndrom vysazení. Pokud jste bez příznaků po roce a máte stabilní terapii, lékař vám může navrhnout postupné vysazování - ale nikdy bez plánu.

Proč je PTSP častěji diagnostikována u mužů, ale většina pacientek je žen?

To je důsledek diagnostického zkreslení. Muži častěji hledají pomoc v rámci lékařské péče - například po dopravní nehodě, vojenském nasazení nebo úrazu. Ženy častěji trpí traumatem, které je skryté - například sexuálním násilím, domácím násilím, zneužíváním. Tyto případy se často nehlásí, protože ženy se stydí, bájí se nevěří nebo se bojí následků. Epidemiologické studie ukazují, že ženy mají dvojnásobné riziko výskytu PTSD - ale jen 40 % z nich je diagnostikováno.