Vnitřní zdroje: Jak je najít a použít při psychoterapii

Co je to vlastně vnitřní zdroje, síly, které ti umožňují přežít i v těžkých dobách, aniž bys musel hledat pomoc venku. Also known as vnitřní odolnost, it je to, co ti zůstane, když všechno kolem padá – tvůj smysl pro humor, schopnost se uklidnit, paměť na okamžiky klidu, nebo prostě ta malá hlásková vědomost, že to přežiješ. Nejde o nějakou magickou sílu, kterou má jen některé. Vnitřní zdroje má každý – jen je někdo nevidí, protože je překrývá strach, únavou nebo tím, že se učil, že je jeho problém v něčem jiném.

Ve systémové terapii, přístupu, který se zaměřuje na vztahy a kontext, nejen na jednotlivce se s těmito zdroji pracuje jinak než v klasické psychoterapii. Neptáme se: „Proč se cítíš špatně?“ Ale: „Co ti v těchto chvílích pomáhá zůstat sebou?“ Kde jsi dřív našel klid? Kdo ti kdy řekl něco, co ti zůstalo? Co tě v minulosti udrželo, když jsi cítil, že to všechno padá? Tyto otázky nejsou jen náhodné – jsou nástrojem, který ti pomáhá přesunout pozornost z toho, co ti chybí, na to, co už máš.

Nejčastější chyba? Čekat, až ti někdo dá ty zdroje. Terapeut ti neukáže, jak je mít. On ti jen pomůže je sebepoznání, proces, při kterém začneš vidět vlastní vzorce, reakce a skryté síly objevit. To může být třeba ten jediný kousek písničky, kterou ti dědoušek zpíval, nebo ta schopnost, když se rozzlobíš, jít si na chvíli do koupelny a jen dýchat. To je tvůj zdroj. Nebo třeba ten přítel, který ti kdy řekl: „Tohle nepřežiješ? Ale jo, přežiješ.“ A ty jsi to věřil, protože on to řekl. Teď si to můžeš říkat sám. Vnitřní zdroje nejsou o tom, být silný. Jsou o tom si vzpomenout, že jsi už to přežil. A že to znovu můžeš.

Ve sbírce článků níže najdeš příběhy lidí, kteří se naučili své vnitřní zdroje vidět – a používat. Někteří je objevili při práci s traumatem, jiní při rozvodu, někdo je našel až po dlouhém vyhoření. V každém případě to nebyla cesta od nuly. Byla to cesta zpět – k sobě samotnému. A k tomu, co už v tobě bylo vždycky. Tady najdeš praktické příklady, jak to vypadá v reálném životě – bez teorií, které nikdo nechápe, a bez nátlaku, že musíš být „pozitivní“. Jen to, co opravdu funguje.