Odmítání školy: Proč děti odmítají školu a co s tím dělat

When a child says odmítání školy, je to nejen odmítnutí jít do třídy, ale signál, že něco v jejich vnitřním světě nebo v rodinném systému nefunguje. Also known as školní odpor, it isn't about being lazy or rebellious — it's often a cry for help hidden behind silence, tantrums, or physical complaints like headaches and stomachaches. V Česku se každý desátý žák někdy během základní školy odmítá školy, a většinou to není jediný problém — je to výsledek dlouhodobého napětí, které se hromadilo v tichosti.

dětská psychoterapie, je klíčový nástroj pro rozluštění příčin odmítání školy, když se dítě nechce otevřít rodičům nebo učitelům. Also known as terapie pro děti, it works not by forcing the child back to school, but by helping them understand their fears, rebuild their sense of safety, and find their voice again. V praxi to znamená, že terapeut nejprve poslouchá — ne koriguje. Příběh dítěte, které se nechce vracet do školy, často zahrnuje pocit, že nikdo nechápe, jak se cítí. A to může být víc než jen školní tlak — může to být vztah k rodičům, šikanování, nebo pocit, že je „méně hodný“ než ostatní. Když se rodina zapojí, změna nastává rychleji. rodinné vztahy, jsou zde nejvýznamnější faktor — dítě neodmítá školu, ale systém, ve kterém se cítí nebezpečně nebo nezvládnutelně. Also known as systémový přístup, it sees the child not as a problem, but as a mirror of the family’s hidden tensions. Pokud rodiče jsou přetížení, kritičtí, nebo se sama cítí bezmocní, dítě to cítí jako výzvu, kterou nemůže zvládnout. A tak se „odmítá školy“ — protože to je jediné, co může ovlivnit.

Co dělat, když se dítě odmítá školy? Nejdřív přestat ho tlačit. Pak začít poslouchat — bez výčitek, bez „to bys měl“ a „to je hloupé“. Většina dětí, které se vrací do školy po terapii, nevysvětlí, co se stalo. Prostě se znovu cítí v bezpečí. A to je to, co potřebují. V této sbírce najdeš příběhy, které ukazují, jak se děti s odmítáním školy vrací zpět do třídy, jak rodiče přestávají být „správci problému“ a začínají být podporou, a jak psychoterapie pomáhá najít cestu ven z toho cyklu. Nejde o to, aby dítě šlo do školy — jde o to, aby se znovu cítilo žít, nejen přežívat.