Negativní přesvědčení ADHD: Jak myšlenky omezují dítě a rodinu

When a child with ADHD, porucha pozornosti a hyperaktivita, která ovlivňuje schopnost koncentrace, regulace emocí a impulzivní chování. Also known as porucha pozornosti s hyperaktivitou, it není otázka línosti nebo špatné výchovy — je to neurologický rozdíl, který často vytváří škodlivé přesvědčení u dítěte i rodičů. Dítě si často říká: „Jsem hloupý“, „Nikdy to nezvládnu“, „Všichni mě nenávidí“. Rodiče si říkají: „Jsem špatný rodič“, „Nic z toho nepomůže“, „Tohle dítě je nezvládnutelné“. Tyto myšlenky nejsou jen náhodné — jsou negativní přesvědčení, hluboce zakořeněné vzory myšlení, které vznikají z opakovaných zkušeností a vytvářejí smyčku selhání a bezmoci. A právě tyto přesvědčení jsou často tím, co brání pokroku, i když už dítě dostává léky nebo chodí na terapii.

Rodinná terapie, přístup, který se zaměřuje na vztahy a komunikaci mezi členy rodiny, nikoli jen na dítě. je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak tyto přesvědčení rozpoznat a změnit. Nejde o to, aby dítě „přestalo být ADHD“ — jde o to, aby přestalo věřit, že je „špatné“ kvůli ADHD. Když rodič přestane říkat: „Proč to nemůžeš udělat jako ostatní?“ a začne říkat: „Vím, že to pro tebe je těžké, ale já jsem tady“, změní se celý systém. Kognitivní schémata, stálé vzory, jak si lidé vykládají svět na základě zkušeností. u dítěte s ADHD se často tvoří v škole, při trestání nebo při porovnávání s sourozenci. Terapie neodstraňuje ADHD — ale přerušuje tyto škodlivé příběhy, které ho zničují zevnitř.

Co najdete v článcích níže? Příklady, jak rodičovský trénink mění reakce, které posilují negativní přesvědčení. Jak párová terapie pomáhá partnerům přestat obviňovat sebe navzájem kvůli ADHD. Jak terapie zaměřená na rodiče přeměňuje „Já jsem špatný“ na „Já se učím“. A jak se dítě, které si myslelo, že je „nepříjemné“, naučí, že jeho mozek jen jinak funguje — a že to není vina.