When working with kontrolní sezení, je to speciální typ terapeutického setkání, které slouží k přehodnocení pokroků a úpravě terapeutického plánu. Also known as přezkum sezení, it není o tom, co se stalo minulý týden, ale o tom, jak se změnila celá situace od začátku léčby. V systémové terapii se kontrolní sezení používá nejen u jednotlivců, ale i v rodinné terapii , kde se hodnotí, jak se mění vztahy mezi členy rodiny, nebo v párové terapii , kde se kontroluje, zda se pár blíží ke společným cílům. Toto sezení není jen „přehled“ – je to aktívni přestavba toho, co funguje a co ne.
Kontrolní sezení se obvykle koná po 4–8 pravidelných sezeních. Není to jen otázka času, ale změny – když se vztahy začnou posouvat, když se někdo začne cítit lépe, nebo naopak když se všechno zase zasekne. Terapeut se na tohle sezení ptá: Co se změnilo? Co jste si všimli? Co se stalo, co jste nečekali? Co jste dělali jinak? A nejdůležitější: Co byste chtěli, aby se dál dělo? Tohle sezení není o tom, aby terapeut řekl, jak jste se vedli. Je to o tom, aby vy řekli, co potřebujete dál.
Ne každé sezení je kontrolní. Běžné sezení je jako chůze po cestě – jdeš dopředu, mluvíš, prožíváš. Kontrolní sezení je jako zastavení u mapy – zastavíš se, podíváš se, zkontroluješ, jestli jsi na správné cestě. A pokud ne, tak si vyberete nový směr společně. V mnoha případech právě tohle sezení je to, co překlápí terapii z „prožívání problémů“ do „řešení problémů“. V české praxi se často používá u rodin, kde se děti nebo dospělí s ADHD, PTSD nebo úzkostí snaží najít nové způsoby komunikace. I v případech, kdy se lidé cítí ztracení, kontrolní sezení pomáhá najít orientaci.
V jednom z článků o stabilizačních dovednostech před EMDR se popisuje, jak důležité je včas zkontrolovat, zda klient má dostatek vnitřních zdrojů. To je přesně kontrolní sezení v akci – nečeká se, až se trauma zpracuje, ale zkontroluje se, zda je klient vůbec připraven. Stejně tak v rodinné terapii s dětmi se kontrolní sezení používá k tomu, aby rodiče pochopili, že problém není jen u dítěte, ale ve vztazích. A v psychoterapii pro dospělé, děti a seniory se tato metoda přizpůsobuje věku – děti si mohou nakreslit, co se změnilo, senioři si připomenou, co je pro ně důležité.
Kontrolní sezení není něco, co se děje jen na konci terapie. Je to pravidelná součást procesu – jako technická prohlídka auta. Když se to neudělá, můžeš jet, ale nevíš, jestli je motor v pořádku. A když se to udělá včas, můžeš jet klidně dál. V tomto sbírce článků najdeš příklady, jak se kontrolní sezení používá v praxi – od práce s PTSD až po systémy odměn pro děti s ADHD. Všechny tyto příběhy ukazují jedno: pravidelné přehodnocení je klíč k trvalé změně.
Follow-up po ukončení terapie je klíčový pro udržení výsledků léčby. Zjistěte, proč kontrolní sezení snižují riziko relapsu o 37,8 % a jak si vytvořit vlastní plán udržení pokroku.