Intenzivní program PPP: Co je to a jak pomáhá rodinám v krizi

Intenzivní program PPP je intenzivní program PPP, strukturovaná, krátkodobá terapeutická intervence pro rodiny v hluboké krizi, která probíhá v několika dnech nebo týdnech s vysokou frekvencí setkání. Je to nejen terapie, ale celková změna prostředí, ve kterém se rodina snaží přežít. Tento přístup se liší od běžné terapie tím, že se neomezuje na jedno sezení týdně. Místo toho se rodina ponoří do terapie celý den, někdy i více dní po sobě, s terapeutem, který jí pomáhá překonat blokády, které se běžně vytvářejí v běžném tempu života.

Program PPP rodinná terapie, přístup, který se zaměřuje na vztahy mezi členy rodiny, nikoli jen na jednotlivce jako základní nástroj. Když dítě má problémy, nebo když rodiče spolu nekomunikují, nebo když se v rodině kumulují konflikty, PPP vytváří bezpečný prostor, kde se všechno může vyjádřit. Není to terapie, kde se jen „o tom mluví“ — je to terapie, kde se krizová intervence, rychlá, zaměřená akce, která zastaví škodlivé cykly, než se zakoření stává skutečností. V Česku se PPP používá hlavně u rodin, které už dlouho čekaly na pomoc, nebo když je situace tak napjatá, že se nechce ani mluvit.

Co se děje během PPP? Rodina přijde do terapeutického prostředí, kde se setkává s terapeutem až 4–6 hodin denně po dobu týdne. Nejde o to, aby někdo „vyslechl“ všechny problémy. Jde o to, aby se změnilo, jak se lidé v rodině navzájem vnímají. Ticho, které dříve znamenalo odmítnutí, se stává příležitostí k přemýšlení. Křik, který dříve znamenal útok, se přeměňuje na výzvu k porozumění. Terapeut neřeší, kdo má pravdu — pomáhá rodině najít společný jazyk. A to je to, co mění všechno.

Program PPP není pro každého. Není to náhrada za dlouhodobou terapii, ale rychlá cesta ven z havárie. Pokud jste už vyzkoušeli běžné sezení s psychologem a nic se nezměnilo, nebo pokud se rodina blíží k rozpadu, PPP může být ten poslední most. V článcích níže najdete reálné příklady — jak rodiny přežily konflikty, jak se děti začaly znovu cítit bezpečně, jak rodiče přestali obviňovat sebe i druhého. Všechno to je možné. Ne proto, že někdo něco „vymyslel“, ale protože se rodina konečně naučila být spolu — ne proti sobě.