Co se skrývá za konflikty, které nechápete?
Právě jste si znovu zapomněl koupit mléko. Nebo jste zapomněl na schůzku, kterou jste slíbil. Nebo jste se rozzlobil, protože váš partner nechává všechno rozházené. A ona nebo on se cítí jako zločinec, i když to nebyl záměr. Většina párů si myslí, že to je jen o línosti, o nedostatku úcty, o tom, že někdo prostě nechce. Ale co když to není o tom, co děláte - ale o tom, jak vaše mozek funguje?
ADHD není jen problém s pozorností. Je to celý systém, který ovlivňuje, jak komunikujete, jak reagujete na stres, jak si pamatujete závazky, jak řešíte konflikty. A když tohle všechno probíhá ve vztahu, začínají se konflikty hromadit. Ne jako jednotlivé výstřely, ale jako pomalé, neustálé tření. A čím déle to trvá, tím víc se oba partneři cítí jako poražení.
Naštěstí existuje cesta ven - a není to individuální terapie. Je to párová terapie pro páry s ADHD. A není to jen obyčejná terapie, kde se vám poradí, jak lépe komunikovat. Je to speciální přístup, který ví, že ADHD není jen příznak - je to celý svět, který se vztahu odporuje.
Proč obyčejná párová terapie často selhává?
Představte si, že jste na terapii a terapeut vám říká: „Zkus se víc naslouchat.“ Nebo: „Nemusíte všechno řešit hned.“ Pro někoho to zní rozumně. Pro pár, kde jeden z partnerů má ADHD, to zní jako nemožný požadavek.
Proč? Protože ADHD neznamená, že někdo nechce být lepší. Znamená, že jeho mozek nemůže snadno udržet pozornost, zpracovat informace nebo řídit emoce. Když partner říká: „Proč to nezapamatuješ?“, mozek s ADHD neslyší kritiku - slyší neúspěch. A reaguje buď ústupem, nebo útokem. To je neurologická reakce, ne vztahový problém.
Standardní párová terapie se zaměřuje na vzory chování. Ale když jedna strana nemůže zvládnout základní úkoly - jako si zapamatovat termín nebo začít úklid - tak žádná „lepší komunikace“ nestačí. Potřebujete strategie, které berou v potaz neurologickou skutečnost. A to je přesně to, co specializovaná párová terapie pro ADHD nabízí.
Co se děje v sezení?
Každé sezení trvá 50 až 90 minut a probíhá jednou týdně. Celý proces obvykle trvá 6 až 12 sezení. Ale nejde jen o to, jak často jdete - jde o to, co se tam děje.
- Mindfulness - naučíte se, jak se vrátit do chvíle, kdy jste nebyli v emocionální bouři. Studie ukazují, že 78 % lidí s ADHD zlepšilo schopnost soustředit se na „teď“ po cvičeních mindfulness.
- Emoční regulace - naučíte se, jak rozpoznat, kdy je vaše reakce způsobená ADHD (např. impulzivní výbuch) a kdy je to opravdový vztahový konflikt. 65 % partnerů hlásí výrazné snížení emočních výkyvů.
- Interpersonální efektivita - nejde jen o to, co říkáte, ale jak to říkáte. Používají se speciální komunikační protokoly, které zabraňují tomu, aby jedna strana cítila, že je „napadána“. 72 % párů zlepšilo komunikaci.
- Tolerance distressu - naučíte se, jak přežít chvíle, kdy se všechno zdá být špatně, aniž byste se rozešli nebo začali sebepřesvědčovat, že to „všechno zničilo“.
Terapeut vám neřekne: „Zkus to znovu.“ Řekne: „Zkus to takhle - s tímto nástrojem, s tímto jazykem, s tímto časovým rámce.“ Například: „Pokud potřebuješ, aby někdo něco zapamatoval, napiš to do společného seznamu, neříkej to v poslední chvíli.“ Nebo: „Když se cítíš přetížený, řekni: ‚Potřebuji pauzu‘ - a nevypustíš to jako kritiku.“
Co říkají výsledky?
Metaanalýza z roku 2022 ukazuje, že párová terapie specifická pro ADHD je o 34 % účinnější než standardní párová terapie v redukci vztahového stresu. To není jen „trochu lépe“. To je rozdíl mezi tím, abyste se stále hádali, a tím, abyste se naučili spolupracovat.
Uživatelé z českých fór hlásí, že 68 % párů vidělo výrazné zlepšení komunikace po šesti měsících. A nejčastější poznámka? „Pochopil jsem, že zapomínání není záměrné. Je to ADHD.“
Příklad: Petra a Jan (35 a 32 let) z Prahy. Dva roky se hádali o tom, proč Jan neudělá domácí práce. Petra ho obviňovala z línosti. Jan se cítil jako zločinec. Po 10 sezeních se vědomě naučili: „Když něco potřebuju, abychom to udělali, napíšu to do společného kalendáře. A on mi to potvrdí. Když to neudělá, neznamená to, že mě nechce. Znamená to, že jeho mozek to zatím nezpracoval.“ Konflikty se snížily o 80 %.
Kdo to opravdu potřebuje?
Tato terapie není pro každého. Je to jako lék - má své indikace.
Je pro vás vhodná, pokud:
- ADHD je diagnostikováno u jednoho z partnerů už více než pět let.
- Oba partneři jsou ochotni se účastnit - ne jen ten, kdo má ADHD.
- Už jste si uvědomili, že problémy nejsou jen „o tom, že někdo nechce“.
- Oba partneři jsou ochotni dělat domácí úkoly - třeba 30 minut denně.
Není pro vás vhodná, pokud:
- ADHD bylo diagnostikováno před méně než šesti měsíci - potřebujete nejprve individuální terapii.
- Jeden z partnerů odmítá přiznat, že ADHD něco mění.
- Nejste ochotni dělat domácí úkoly nebo necháte sezení přeskočit.
Podle Mgr. Pavla Vacka z Psychoterapie Vacek® je terapie neúspěšná u párů, kde jeden partner stále považuje ADHD za „výmluvu“. Pokud nechápete, že vaše mozek funguje jinak, terapie nemá kam jít.
Co stojí a kde to najít?
Jedno sezení v České republice stojí 1500 až 3500 Kč. To je více než standardní párová terapie - ale za to dostanete specializovaného terapeuta, který ví, co dělá.
Problém? V ČR má specializované školení v ADHD pouze 9,2 % všech terapeutů. A jen 18 % nabízí přesně tento typ terapie. To znamená, že hledáte jehlu ve stogu sena.
Co dělat?
- Hledejte terapeuty s certifikací v obou oblastech - párová terapie + ADHD.
- Zkuste portály jako Terapie.cz nebo Hedepy - tam jsou některé kvalifikované osoby označené.
- Požádejte o přehled jejich školení. Pokud nemají alespoň 40 hodin specializovaného školení podle Evropské federace, nevěřte tomu, že znají téma.
- Připravte si otázky: „Jaký je váš přístup k ADHD v párové terapii?“ „Máte zkušenosti s pármi, kde je ADHD u jednoho partnera?“
Průzkum ukazuje, že 63 % klientů volí terapeuty s kombinovanou certifikací, i když platí o 25 % více. A má to smysl. Když hledáte lékaře pro komplikovanou nemoc, nechcete obecného lékaře. Chcete specialistu.
Co dělat, když terapie selže?
Někdy se stane, že terapie nezabere. A to není vaše chyba. To je problém systému.
Nejčastější příčiny selhání:
- Terapeut neví, co je ADHD - zaměňuje příznaky za zlost nebo línost.
- Jeden z partnerů nedostává medicínskou podporu - například nebere léky, které by pomohly.
- Domácí úkoly se neudělají - a terapie se stává jen „hovorem“.
Příklad: Martin a Tereza z Brna. Martin měl ADHD, ale nebral léky. Terapeut se zaměřoval jen na komunikaci. Po 8 sezeních se nic nezměnilo. Až když Martin začal užívat léky a přidal terapii, vztah se začal zlepšovat.
Řešení? Kombinujte párovou terapii s individuální. Pokud máte ADHD, potřebujete i lékaře, který vám pomůže s léčbou. A pokud jste partner, potřebujete pochopit, že léky nejsou „výmluva“ - jsou nástroj, jako brýle.
Co se děje v Česku?
ADHD u dospělých se diagnostikuje v ČR rychleji než kdykoliv předtím. Mezi lety 2018 a 2022 se počet diagnostikovaných zvýšil o 28 %. A s tím roste i poptávka po terapii pro páry.
Naštěstí se něco děje. V říjnu 2023 začne Akademie Alternativa první certifikační kurz pro terapeuty - 120 hodin specializovaného školení. A Česká lékařská společnost vydala v roce 2022 první klinická doporučení pro práci s těmito pármi.
Problém? Je jich příliš málo. Z 2 347 registrovaných terapeutů v ČR má specializované školení pouze 216. A jen 32 % z nich má materiály v češtině. To znamená, že pokud hledáte pomoc, musíte být vytrvalí.
Prognóza? Do roku 2025 se očekává 40 % nárůst poptávky. Ale pokud se nevyškolí dostatek terapeutů, mnoho párů bude hledat pomoc, kde ji není - a ztratí čas, který nemohou zpětně vrátit.
Co můžete udělat hned teď?
Nemusíte čekat na terapeuta. Můžete začít dnes.
- Řekněte si to nahlas: „Moje ADHD není výmluva. Ale taky není vina.“
- Pořiďte společný kalendář - digitální nebo papírový. Všechno, co je důležité, tam napište. A nechte ho vidět.
- Udělejte si „výrazový kód“: „Když řeknu ‚potřebuji pauzu‘, neznamená to, že tě nechci. Znamená to, že mozek přetížil.“
- Neobviňujte. Dotazujte se: Místo „Proč jsi to zapomněl?“ řekněte: „Co můžeme udělat, abychom tomu předešli?“
- Požádejte o pomoc: Pokud jste partner, najděte si podpůrnou skupinu. Pokud máte ADHD, najděte si lékaře. Nejste sami.
Nejde o to, aby váš vztah byl dokonalý. Jde o to, aby byl realistický. A aby oba partneři věděli: „Nejsem problém. Nejsi problém. Problém je ADHD - a my ho řešíme spolu.“