Alkohol není jen nápoj, který se pije na oslavách. V České republice je každý dospělý průměrně za týden vystaven výrobku, který může zničit jeho mysl. Každý rok zemře přes 6 500 lidí kvůli následkům jeho užívání. A to není jen o přehnaném pití. I jedna láhev vína denně může pomalu ničit schopnost myslet, cítit a přežít.

Co se děje v mozku, když vypijete sklenici?

Alkohol není stimulant, jak si mnozí myslí. Je to tlumič. Když vypijete, blokuje signály mezi buňkami v mozku. Nejprve se snižuje sebekritika - cítíte se uvolněněji, směleji. Pak se zpomaluje řeč, rovnováha, reakce. To je ten okamžik, kdy řeknete něco, co byste jinak neřekli. Nebo když si nevšimnete, že auto jede příliš rychle.

Po delším užívání se změní struktura mozku. Oblasti odpovědné za paměť, rozhodování a ovládání emocí se zmenšují. Výsledek? Lidé, kteří dlouho pili, často ztrácejí schopnost plánovat, zapamatovat si jména, pochopit sociální signály. Někteří vyvinou tzv. alkoholovou demenci - nejde o starobu, ale o poškození mozku způsobené alkoholem. A toto poškození se nevratí úplně, i když přestanete pít.

Alkohol a deprese: Kdo koho zničil?

Mnozí si myslí, že alkohol pomáhá s depresemi. „Pomůže mi to usnout.“ „Zapomenu na to, co mě trápí.“ Ale to je iluze. Alkohol je chemický tlumič, který při dlouhodobém užívání zhoršuje náladu. Výzkumy ukazují, že lidé s chronickou závislostí mají třikrát vyšší riziko výskytu deprese než ti, kdo nepijí.

Je to cyklus: člověk se cítí špatně, pije, dočasně se cítí lépe, ale pak se cítí ještě hůř. A když se probudí s bolestí hlavy a pocitem viny, začne to znovu. V jedné studii z 2020 se ukázalo, že až 15 % lidí s dlouhodobou alkoholovou závislostí skončí sebevraždou. To není náhoda. Alkohol zničí schopnost cítit radost - a nechává jen bolest.

Drogy: Když mozek přestane fungovat sám

Nejen alkohol. Kokain, metamfetamin, kanabis, opioidy - všechny tyto látky přepínají přirozený systém mozku, který řídí motivaci, odměnu a pocit štěstí. Když užíváte drogy, mozek se učí, že štěstí přichází jen z látky. Přirozené radosti - jako je smích, láska, úspěch - přestanou stačit.

U lidí, kteří užívají amfetaminy nebo kokain, se často objevují psychózy - vidí, slyší nebo věří v věci, které neexistují. U těch, kteří užívají opioidy, se vyskytuje hluboká apatie. Ztrácejí zájem o všechno. Někteří se stávají nehybní, nekomunikativní. To není „jen špatná nálada“. Je to neurologická porucha způsobená chemickým násilím.

Proč to dělají dospívající?

Mozek dospívajícího se vyvíjí až do 25 let. Když v tomto období užíváte alkohol nebo drogy, poškozujete proces, který by měl vytvořit zdravé spojení mezi emocemi a rozhodováním. Studie z ČT24 ukazují, že dívky častěji piji kvůli úzkosti, bolesti, pocitu, že „to nezvládám“. Chlapci piji kvůli zábavě, aby byli „v týmu“.

Toto je důležité: dívky, které pijí kvůli psychické nepohodě, mají vyšší riziko, že se stanou závislými. A to i když piji méně než chlapci. Je to jako když si člověk dá náplast na ránu, která je hluboká. Náplast zmizí bolest - ale rána se rozšíří pod kůží.

Co říkají vědci o „bezpečné“ dávce?

Dlouho se tvrdilo, že „mírné pít je zdravé“. To je lživý mýtus. Vědecké studie z roku 2023 definitivně vyvrátily tuto myšlenku. Žádná dávka alkoholu není bezpečná pro duševní zdraví. Ani jedna sklenice denně. Ani jeden víkendový výlet. Každý alkoholový nápoj ovlivňuje neurochemii mozku. I když se nezíská závislost, i tak se zpomaluje paměť, zhoršuje se nálada, zvyšuje se riziko úzkosti.

Nejnovější data z Národního monitorovacího střediska ukazují, že v ČR roste počet lidí, kteří piji denně - zejména muži ve věku 45-54 let. To není „příjemný zvyk“. Je to zdravotní katastrofa v tichosti. Lidé si myslí, že „to je normální“. Ale normální není, když 6 % úmrtí v zemi vzniká kvůli jedné látce.

Co dělat, když už to začalo?

Závislost není znak slabosti. Je to nemoc. A jako každá nemoc se dá léčit. Ale nejde o to „přestat pít“. Je třeba léčit i následky. Když člověk přestane pít, mozek začíná se uzdravovat. Ale to trvá. Studie z Masarykovy univerzity ukazují, že kvalita života se začíná zlepšovat až po šesti měsících. Plnohodnotné duševní zdraví se vrací až po dvou letech abstinence.

Léčba musí být komplexní. Lékařská podpora, psychoterapie, sociální pomoc. Není to jen o detoxikaci. Je to o tom, jak se naučit znovu žít bez toho, aby vás něco „zakrývalo“. Mnozí lidé, kteří přestali pít, říkají: „Nikdy jsem nevěděl, jak se cítit bez alkoholu. A teď vím - je to těžké. Ale je to pravda.“

Prevence: Kde začít?

Nejlepší léčba je ta, která se nestane. A tu můžeme začít dělat už dnes.

• U dětí a dospívajících: Neříkejte „ne, protože to je špatné“. Vysvětlete, jak alkohol ničí jejich mozek, který se ještě vyvíjí. Ukažte jim, že to není o tom, jestli jsou „silní“ nebo „slabí“. Je to o tom, jestli chtějí mít mozek, který jim bude sloužit celý život.
• U dospělých: Přestňte si myslet, že „mírně pít“ je zdravé. Pokud piji každý den, i jen půl sklenice, jste v riziku. Zkuste si sedm dní nepít. Zapište si, jak se cítíte. Možná zjistíte, že jste se už dlouho nezabývali tím, jak se cítíte skutečně.
• U lidí s depresemi nebo úzkostmi: Pokud piji, abyste se cítili lépe, hledejte odbornou pomoc. Psycholog nebo psychiatr vám pomůže najít jiné způsoby, jak zvládat bolest - bez chemického zákrytu.

Co se stane, když přestanete?

Když přestanete pít nebo užívat drogy, vaše mozek začíná se opravovat. Ne hned. Ale postupně. Po třech měsících se zlepšuje paměť. Po šesti měsících se zvyšuje schopnost koncentrovat se. Po roce se začíná vracet schopnost cítit radost - ne jen z alkoholu, ale z hovoru s přítelem, z chůze v přírodě, z hudby.

Nejde o to, že se stáváte „lepším“ člověkem. Jde o to, že se stáváte tím, kdo jste byli předtím - nebo možná i tím, kdo jste mohli být. Bez návyku, který vás odebíral život.

Co dál?

Nechte si někoho říct: „Jsi v pořádku.“ A pak se zeptejte: „Skutečně?“ Pokud jste si v posledních měsících několikrát řekli, že „to je jen dočasné“ nebo „jen na víkend“, zastavte se. Nechte si pomoci. Nejen kvůli tělu. Kvůli mozku. Kvůli tomu, že stále chcete cítit radost - a ne jen odpočinek.