Stále častěji slyšíte, že někdo navštěvuje psychologa přes Zoom. Nebo si koupil online program na léčbu úzkosti. A ptáte se: Je to opravdu stejně účinné jako sedět v kanceláři, když vám terapeut hledí do očí? Odpověď je jednoduchá: ano, pokud je vše provedeno správně.

Telepsychoterapie funguje stejně dobře jako osobní terapie

Vědecké studie to potvrzují. V roce 2012 analyzovali výzkumníci z Masarykovy univerzity 30 klinických prací a zjistili, že v 86 % přímých srovnání nebyl mezi online a osobní terapií žádný významný rozdíl v účinnosti. Když se klienti s depresí nebo úzkostí dostali do obou formátů, výsledky byly téměř identické. Průměrný efekt online terapie při léčbě depresí byl 0,84 - což je podle vědeckých kritérií velký efekt. Osobní terapie měla 0,97. Rozdíl je zanedbatelný.

Co to znamená pro vás? Pokud máte problém s úzkostí, depresí nebo přizpůsobovacími potížemi, online terapie vám může pomoci stejně dobře jako sedění na gauči. Výzkumy ukazují, že dvě třetiny lidí, kteří terapii absolvují, se cítí výrazně lépe. A to bez ohledu na to, jestli se setkávají s terapeutem v místnosti nebo přes obrazovku.

Proč lidé volí online terapii?

Není to jen o vědě. Je to o životě. V roce 2022 provedl průzkum 2 347 lidí, kteří už online terapii vyzkoušeli. A 78 % z nich řeklo: Bez ní bychom vůbec nezačali.

Proč? Nejčastější důvody jsou jasné:

• 42 % - bydlí daleko od psychologa, nebo nemají dopravu
• 28 % - nemají čas na cestování, mají práci, děti, staré rodiče
• 8 % - se bojí, že je někdo uvidí, jak jdou k psychologovi

Uživatel na fóru Psycho.cz napsal: „Online terapie mi zachránila život během pandemie, kdy jsem nemohl opustit byt kvůli vážnému zdravotnímu stavu.“ Tady není žádný přehnaný příběh. Je to reálný život - a terapie, která se přizpůsobí vašim potřebám, je ta, která funguje.

Co se děje během online terapie?

Není to jen „poslat email a počkat“. Moderní telepsychoterapie je plnohodnotný proces. Většina terapeutů používá videokonference - stejně jako byste se setkali v kanceláři. Terapeut vás sleduje, poslouchá, reaguje. Používá stejné metody: kognitivně-behaviorální terapie (KBT), analytické přístupy, nebo personálně orientované metody.

Na začátku se vyplní dotazníky jako Beckův depresní dotazník (BDI) nebo GAD-7. Ty se opakují po každých několika sezeních. Tak terapeut ví, jestli jste na správné cestě. Pokud ne, může přizpůsobit přístup. Někteří terapeuti používají i platformy s interaktivními moduly - jako online cvičení na uklidnění, zápis emocí nebo trénink mysli. Všechno to probíhá v zabezpečeném prostředí.

Podle České lékařské komory musí být vše šifrované - používají se jen platformy jako Zoom for Healthcare, které splňují GDPR a TLS 1.2. Není to YouTube nebo WhatsApp. Je to zabezpečená terapeutická místnost, jen bez dveří.

Když se to nedaří - a proč

Ne všichni to mají stejně dobře. 23 % klientů říká, že technické problémy je zdržují - padá spojení, špatný mikrofon, nebo se vám nechce zapínat kamera. 15 % má potíže s vytvořením hlubokého vztahu. „Chybí mi ten pohled, ten dotek, ten klid, když jsi v místnosti s ním,“ říká jedna klientka.

To je pravda. Některé věci se dějí v tichosti, v pohybu ruky, v nádechu. To online terapie nezvládá úplně. A proto se výzkumy shodují: pro lidi s těžkými poruchami osobnosti, suiciálními myšlenkami nebo velmi nízkou motivací je osobní přítomnost nezbytná.

Na druhou stranu - 68 % lidí, kteří začali online, říká, že by se bez ní nikdy neodvážili. A 43 % ocenilo, že si může přehrávat terapeutické materiály, když se cítí slabší. To osobní terapie nedává.

Ceny, dostupnost a trh

V roce 2023 stála průměrná 50-minutová online relace v Česku 850 Kč. Osobní sezení stálo 1 000 Kč. Rozdíl je malý, ale pro někoho to znamená, že si to může dovolit. A většina psychologických poraden (72 %) už online terapii nabízí. Z toho 45 % má hybridní model - tedy kombinaci osobního a online sezení.

Nejčastější scénář? První sezení osobně - abyste si vytvořili důvěru. Pak online - protože je to pohodlnější a levnější. To je to, co 68 % klientů preferuje. A podle expertů je to ideální cesta.

Trh roste. V roce 2019 bylo online terapií jen 8 % všech psychoterapeutických služeb. V roce 2023 to bylo 37 %. V Evropě se předpokládá, že do roku 2027 bude polovina krátkodobých terapií hybridních. A v Česku Ministerstvo zdravotnictví už financuje pilotní projekty, které mají za cíl, aby do roku 2025 některé online programy hradily i pojišťovny.

Co potřebujete začít?

Pokud se rozhodnete zkusit online terapii, nejde jen o kliknutí na YouTube. Potřebujete:

• Stabilní internet (minimálně 10 Mbps)
• Kvalitní webovou kameru a mikrofon
• Pokoj, kde vás nikdo nebudí
• Terapeuta, který má certifikát od Ministerstva zdravotnictví (40 hodin výuky je povinných)

Nezapomeňte: ne každý online program je stejný. Pouze 32 % z nich má prokazatelnou vědeckou evidenci účinnosti. Ptáte se: „Kde najít ten správný?“ Hledejte terapeuty, kteří odkazují na studie, používají standardizované nástroje a mají dlouholetou praxi. Vyhýbejte se „automatickým chatbotům“ nebo „výukovým aplikacím“, které slibují „léčbu za 7 dní“.

Budoucnost: kudy směřuje telepsychoterapie?

Technologie se rozvíjí. Na ČVUT v Praze pracují na projektu „TheraBot“ - umělá inteligence, která analyzuje textovou komunikaci mezi klientem a terapeutem a v reálném čase doporučuje, co terapeut může říct dál. To není nahrazování lidí. Je to pomoc. Jako když lékař má při operaci monitor s vitalitami.

Do roku 2025 by mělo být 30 % pojišťoven v Česku ochotno hradit vybrané online terapeutické programy. A to není jen o úsporách. Je to o přístupnosti. Když se nemusíte přesouvat, když nemusíte čekat tři měsíce na termín, když se nemusíte stydět, že vás někdo vidí - terapie se stává částí života, nebo jeho výjimkou.

Je to pro vás?

Zkuste si položit tři otázky:

1. Mám problém, který může být léčen krátkodobě - jako úzkost, depresivní nálada, stres z práce?
2. Mám stabilní připojení a místo, kde můžu být sám během sezení?
3. Jsem otevřený na to, že terapeut je na obrazovce, ale ne v místnosti?

Pokud jste odpověděli ano na všechny tři - online terapie je pro vás skvělá volba. Není to „méně“ než osobní. Je to jiné. A v mnoha případech - dokonce lepší.