When you have a dítě s ADHD, dítě, které má potíže s koncentrací, impulsivitou a regulací emocí, často v důsledku neurologických rozdílů v mozkové funkci. Also known as pozdně diagnostikované ADHD, it is not a matter of bad behavior or lack of discipline, but of a brain that processes information differently. Mnoho rodičů si myslí, že stačí léky – ale léky samotné neučí dítě, jak se uklidnit, jak se vyjádřit, jak vydržet ve třídě. A nejčastější chyba? Předpokládat, že problém je jen u dítěte. Ve skutečnosti je to vždy vztahový problém – rodina se přizpůsobuje, stresuje, kritizuje, nebo naopak přehání ochranu. A právě tohle je místo, kde psychoterapie začíná opravdu pomáhat.
ADHD se často objevuje spolu s úzkostí, pocitem nejistoty, přehnanou obavou o chybění nebo selhání, který dítě často skrývá pod výbuchy nebo odstupem. Více než 60 % dětí s ADHD má nějakou komorbiditu – často úzkost, poruchu učení nebo deprese. To znamená, že když dítě nechce jít do školy, není to lenost – je to strach. Když se rozčílí nad domácími úkoly, není to zloba – je to přetížení. A když rodiče ztrácejí trpělivost, není to jejich chyba – je to vyhoření, které vzniká z dlouhodobého stresu. Psychoterapie v tomto případě neřeší jen dítě, ale celý systém: jak rodiče komunikují, jak se chovají ve chvílích krize, jak se dítě cítí, když ho všichni „opravují“. Systémový přístup nevidí dítě jako problém – vidí ho jako člena rodiny, který vysílá signál, že něco v celém systému nefunguje.
Terapie s dítětem s ADHD nevyžaduje, aby se dítě sedělo na křesle a vyprávělo o svých pocitech. Někdy stačí, když rodiče pochopí, že když řeknou „Zkus to znovu!“, dítě s ADHD slyší „Jsi blbý“. Někdy stačí, když se zavede jasná, konzistentní pravidla pro obrazovky, spánek a domácí úkoly – a když se rodiče naučí, jak dát dítěti prostor k chybění, aniž by to vnímali jako selhání. A někdy stačí jen to, že někdo – terapeut – řekne rodičům: „To, co děláte, je těžké. A děláte to dobře.“
V této sbírce najdete články, které vás provedou tím, co opravdu funguje: jak rozpoznat, kdy je ADHD jen jeden z problémů, jak se vyhnout běžným chybám v komunikaci, proč rodinná terapie je často účinnější než individuální, a jak si najít terapeuta, který opravdu ví, co dělá. Nejde o to, aby dítě bylo „normální“. Jde o to, aby se cítilo bezpečně – i když je jiné.
Zjistěte, jak vytvořit efektivní domácí systém odměn pro dítě s ADHD. Praktické kroky, reálné příklady a odborné rady, které skutečně pomohou zlepšit chování a sebedůvěru.