Co děláte, když vám život zklame? Když přijdete o práci, ztratíte blízkého, nebo prostě necítíte, proč se ráno vůbec probouzet? Mnoho lidí v Česku zažívá to, co Viktor Frankl nazýval existenciálním vakuem - prázdnotou, která není způsobená chybou v mozku, ale chybou ve významu. Nejde o depresi z důvodu nízkého serotoninu, ale o depresi z důvodu toho, že se ptáte: Proč? A nikdo neodpovídá.
Co je logoterapie a proč je jiná?
Logoterapie není jen další forma psychoterapie. Je to přístup, který říká: člověk nežije proto, aby se cítil dobře, ale proto, aby našel smysl. Založil ji rakouský psychiatr Viktor Frankl, který přežil Osvětim. V táboře viděl, že ti, kdo měli nějaký smysl - třeba myslet na dítě, dokončit knihu nebo jen věřit, že něco je důležité - měli větší šanci přežít. Nebyli nejsilnější, nejmladší, nejzdravější. Byli ti, kdo věděli, proč žít.
Frankl se odlišoval od Freuda, který říkal, že člověk hledá potěšení, a od Adlera, který říkal, že hledá moc. Frankl říkal: člověk hledá vůli ke smyslu. A to je základ. Nejde o to, jak se cítíte. Jde o to, co děláte, i když se cítíte špatně.
Tři cesty k smyslu
Logoterapie neříká, že smysl je něco, co najdete v knize nebo na Instagramu. Smysl je něco, co žije v každém z nás. Frankl rozlišil tři způsoby, jak ho najít:
- Tvůrčí hodnoty - když něco vytváříte. Třeba děláte umění, píšete, stavíte, učíte, péčíte o děti nebo starého rodiče. Smysl tu je v akci. Ne výsledku. V tom, že jste něco přinesli do světa.
- Zážitkové hodnoty - když něco prožíváte. Láska, krása, smích, přátelství, hudba, příroda. To, co vás naplní, i když to neumíte popsat. Někdo říká: „Když slyším Bacha, cítím, že to má smysl.“ To je zážitkový smysl.
- Postojové hodnoty - když už nemůžete dělat nic jiného. Když jste nemocní, když jste ve vězení, když jste přišli o všechno. Pak je jediné, co máte, váš postoj. Frankl říkal: „Když nemůžete změnit situaci, změňte svůj postoj k ní.“ Toto je nejtěžší, ale také nejhlubší cesta k smyslu.
Například žena, která ztratila manžela, nemůže ho vrátit. Ale může si říct: „Můj smysl teď je pamatovat na něj, nechat jeho vzpomínky žít, a nechat se jimi vést.“ Toto není útěcha. Je to odvaha.
Existenciální vakuum - když život neříká nic
Většina lidí si neuvědomuje, že jejich unavenost, nechutenství nebo únavná rutina nemusí být jen „stres“. Může to být existenciální neuróza - taková, která se projevuje v sobotu večer, když je práce za dveřmi. V ten okamžik, kdy není nic, co by vás drželo, přichází otázka: Co to všechno je vlastně zač?
Frankl to nazýval „nedělní neurózou“. Všichni ji známe. Když se probudíte, nevíte, proč byste měli jít do práce. Když se podíváte na telefon, všechny příspěvky vypadají jako něco, co jste měli být, ale nejste. Když se podíváte na děti, nevíte, jestli je to všechno stojí za to.
Tady logoterapie neříká: „Buď šťastný.“ Říká: „Zkus najít, co ti dává smysl, i když to není štěstí.“
Co se děje v české praxi?
V Česku funguje Viktor Frankl Institut Praha, který školí terapeuty od roku 2005. Podle dat České komory psychologů z roku 2022 je logoterapie používána jako hlavní metoda v 7,3 % případů, ale v kombinaci s jinými přístupy v 28,6 %. To znamená, že ji mnoho terapeutů používá jako nástroj, ne jako celý systém.
Nejčastěji ji hledají lidé ve věku 35-55 let - ti, kteří prožili nějakou ztrátu, přešli křížovou cestu, nebo se probudili v „středním věku“ a cítí, že jejich život neodpovídá tomu, co si představovali. Ale je to také čím dál větší zájem u mladých lidí, kteří se cítí ztracení v digitálním světě, a u seniorů, kteří se ptají: „Co z toho všechno zůstane?“
Průměrná terapie trvá 18 sezení. Ale 62 % lidí začíná cítit změnu už po 12. A to není kvůli nějakému triku. Je to kvůli tomu, že se začnou ptát správných otázek: Co mi život klade? Co od mě chce?
Co se stane, když to nezvládnete sami?
Logoterapie není lék na schizofrenii, na těžké depresi s sebevražednými myšlenkami nebo na PTSD. To je důležité říct. Když je váš mozek v šoku, potřebujete léky, EMDR, nebo jinou terapii. Logoterapie vám neřekne, jak se cítit. Ale může vám pomoci pochopit, proč se cítíte takhle - a co s tím dělat, když se zase trochu zklidníte.
Uživatel na Redditu napsal: „Logoterapie mi pomohla pochopit, že musím hledat smysl, ale pro mé PTSD bylo nutné kombinovat s EMDR.“ To je přesně ten bod. Logoterapie není výhradní řešení. Je to doplněk - jako fyzikální cvičení po operaci. Nezahajuje léčbu, ale pomáhá, aby se tělo zotavilo.
Techniky, které fungují
Terapeuti používají dvě klíčové techniky:
- Paradoxní intence - když se vás ptají: „Co by se stalo, kdybyste se rozhodli být ještě víc úzký?“ Třeba máte úzkost, že se vám nic nezdaří. Takže terapeut vás vyzve: „Zkus se dnes snažit být ještě víc neúspěšný.“ A najednou se úzkost ztrácí - protože přestáváte s ní bojovat. Přestáváte ji bát. Přijímáte ji.
- De-reflexe - když se příliš mnoho díváte na sebe. Třeba se ptáte: „Jsem dostatečně šťastný?“ „Mám správný smysl?“ „Je to dost dobré?“ Terapeut vás vede ven z toho - k něčemu nebo někomu. „Co byste udělali, kdybyste nebyli tady? Co byste řekli svému mladšímu já?“
A ještě jedna: smyšlený dialog. Terapeut vás vede k tomu, abyste si představili: „Kdyby váš život mohl mluvit, co by vám řekl?“ Třeba: „Nechal jsi mě na straně, když jsi se bál.“ Nebo: „Viděl jsi, že jsi měl sílu, ale nevěřil jsi.“ To není hypnóza. Je to hledání hlasu, který jste ztlumili.
Je logoterapie vědecká?
Ne všichni to berou vážně. Někteří kognitivní terapeuti říkají: „Smysl je příliš abstraktní. Nejde ho změřit.“ A mají pravdu. Nejde ho změřit jako krevní tlak. Ale nejde změřit ani lásku. Nejde změřit důvěru. Nejde změřit odvahu. A přesto věříme, že existují.
Frankl neříkal, že smysl je něco, co si vymyslíte. Říkal, že ho objevujete. Jako když najdete klíč, který jste ztratili. Nevytvořili jste ho. Zjistili jste, že tam byl.
Podle průzkumu 78,4 % lidí, kteří absolvují logoterapii, říká, že našli nový směr. 12,7 % říká, že to bylo příliš abstraktní. Ale 87 % hodnocení na Psychologie.cz je 4,7 z 5 hvězdiček. Lidé to cítí. I když to nejde změřit.
Co dělat dnes?
Nemusíte jít k terapeutovi, abyste začali hledat smysl. Začněte tady:
- Pište si otázku: „Co mi život v tuto chvíli klade?“ Ne: „Co chci já?“
- Zkuste jednu věc dělat z důvodu smyslu: Třeba zavolat někomu, kdo je osamělý. Ne proto, že to musíte, ale proto, že to má význam.
- Přijměte, že smysl není cíl. Je to cesta. Nenajdete ho jako poklad. Vytváříte ho každý den.
- Nechte se vést postojem: Pokud nemůžete změnit situaci, změňte svůj postoj. Neříkám: „Buď pozitivní.“ Říkám: „Buď přítomný.“
Frankl říkal: „Život člověku klade otázku smyslu.“ Ne vy životu. Vy nejste v otázce. Vy jste odpovědí.
Je logoterapie náboženská?
Ne. Logoterapie není náboženská, ale je spirituální. Frankl neříkal, že smysl musí pocházet od Boha. Může pocházet od dítěte, od práce, od umění, od odpovědnosti. Je to o tom, co vás přesahuje - ne o tom, co vás zasvěcuje. Můžete být věřící nebo nevěřící - logoterapie vás nevyžaduje žádnou víru, jen odvahu přiznat, že život něco od vás chce.
Může mi logoterapie pomoci po rozvodu?
Ano. Mnoho lidí po rozvodu cítí, že jejich život ztratil smysl. Logoterapie vám nepomůže zapomenout. Ale pomůže vám najít smysl v tom, jak se stáváte člověkem, který přežil. Může to být péče o děti, nová kariéra, nebo jen to, že se učíte být sám. Smysl není v tom, že jste spolu. Je v tom, co z toho zůstalo - a co z toho budete dělat dál.
Je logoterapie levná?
Základní kurz pro laiky stojí 9 500 Kč za 40 hodin. Certifikační kurz pro terapeuty stojí 68 500 Kč. Terapeutická sezení se obvykle platí podle běžné sazby psychoterapeutů - 800-1 200 Kč za hodinu. Některé organizace nabízejí slevy nebo platební plány. Nejde o levnou terapii, ale o investici do toho, co je nejdůležitější - vašemu životu.
Proč je logoterapie populárnější po pandemii?
Pandemie nám všechny něco zlomila. Mnoho lidí přišlo o práci, o blízké, o rutinu, o pocit bezpečí. A najednou se ptali: „Proč to všechno dělám?“ Podle průzkumu 58,7 % Čechů říká, že pandemie změnila jejich pohled na smysl života. A 34,2 % z nich aktivně hledá způsob, jak ho najít. Logoterapie je jedna z mála terapií, která se tím přímo zabývá.
Můžu logoterapii používat sám, bez terapeuta?
Ano, ale s omezeními. Můžete si číst Franklovy knihy, psát si otázky, sledovat své postupy. Ale když jste v hluboké krizi, potřebujete někoho, kdo vás vede. Jako když se ztratíte ve sněhu - můžete se snažit najít cestu sám, ale lepší je mít někoho, kdo vás vede ven. Logoterapie je jako mapa - ale potřebujete někoho, kdo vám ukáže, kde jste.
Největší odvaha není přežít. Je najít smysl, i když se zdá, že ho není.