Pracovní listy v terapii nejsou jen papíry s otázkami. Jsou mostem mezi teorií a životem klienta. Když klient sedí v kanceláři, hledá odpověď na otázku: „Proč se cítím takhle?“ - pracovní list mu dává rámec, ve kterém může tuto otázku najít. Nejde o školní úkol. Nejde o „dělání domácích úkolů“. Jde o to, aby se člověk naučil sám sebe slyšet. A to funguje, když je list napsaný správně.

Co vlastně pracovní listy dělají?

Pracovní listy v terapii slouží k tomu, aby složité psychologické koncepty přešly do konkrétních kroků. Kognitivně behaviorální terapie (KBT) říká: „Tvoje myšlenky ovlivňují tvé pocity.“ Ale jak to klientovi ukázat? Pracovní list s názvem „Mapa emocí“ mu pomůže zaznamenat, co si řekl předtím, než se začal cítit zlobit. Nebo „Cvičení na sebepoznání“ ho vede k tomu, aby rozpoznal, kdy je jeho „vnitřní kritik“ v plném proudu. Tyto listy nejsou náhodné. Vznikly z desítek let klinické praxe a výzkumu. Na webu Terapeutické nástroje je sada materiálů vyvinutá v roce 2020 Dana Stříbrskou a Lenkou Šakti, která integruje KBT, ACT, mindfulness a somatickou terapii do přehledných formátů. Každý list má uvedený teoretický základ - ne jen „nějaký nápad“.

Nejčastěji se používají pro tři věci: emocionální regulaci, sebepoznání a změnu chování. Například list „I am afraid to…“ pomáhá dětem v ústavní péči pojmenovat strach, který nemohly říct nahlas. List „Přehled vlastních sil“ pomáhá klientům s depresí najít věci, které jim dělají smysl, i když se jim to teď nezdá. V průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 zjistili, že 78 % logopedek používá listy jako doplňkový nástroj - ale jen 12 % je používá jako hlavní metodu. Proč? Protože listy neřeší celý problém. Pomáhají ho rozložit.

Které listy jsou skutečně kvalitní?

Není všechno, co je v PDF, kvalitní. Na trhu je spousta zdarma materiálů, které vypadají hezky, ale nemají žádný teoretický základ. Podle analýzy Ministerstva zdravotnictví z roku 2022 pouze 35 % dostupných pracovních listů v ČR uvádí, o jaký psychologický přístup jde. To je problém. Když terapeut použije list, který není podložen výzkumem, může klientovi dát špatný návod.

Nejlepší materiály mají tři věci:

• Teoretickou podloženost - např. „Tento list vychází z ACT a pomáhá klientovi přijmout nepříjemné myšlenky, aniž by je musel odmítat.“
• Přizpůsobitelnost - lze jej upravit pro dítě, dospělého, seniora nebo osobu s poruchou řeči.
• Jasnou strukturu - klient ví, co má dělat, kdy, a proč.

Nejznámější zdroje v ČR:

• Terapeutické nástroje je platforma s více než 100 listy, které pokrývají emocionální regulaci, sebepoznání, stres a vztahy - vše s odkazy na KBT, ACT a neurovědu. Aktualizováno v září 2023.
• Dialektická behaviorální terapie (DBT) je manuál od nakladatelství Dobré knihy s 225 listy, které jsou ideální pro klienty s emocionální nestabilitou, ale vyžadují předchozí znalosti DBT.
• Klinická logopedie ČR (AKL ČR) je sada pro děti 5-7 let s poruchami sluchové percepce a gramatiky - čtyři barevné sady, černobílé formáty, vhodné i pro pacienty po mrtvici.
• LATUS pro rodinu je sada pro děti v ústavní péči s listy jako „Anger_map.jpg“ nebo „FeelingsCZ.pdf“ - jednoduché, vizuální, zaměřené na přijetí pocity.

Nejvíce se používají listy z Terapeutických nástrojů - podle průzkumu Asociace klinických logopedů z roku 2023 je 67 % logopedek jejich nejčastějším zdrojem. Proč? Protože nejsou jen „návod“, ale celý systém. Každý list má metodické pokyny, videonávody a doporučení, jak ho přizpůsobit.

Co se stane, když list použijete špatně?

Největší chyba? Použít list mechanicky. Představte si, že klientovi dáte „Mapu emocí“ a řeknete: „Vyplňte to.“ Neřeknete, proč. Neřeknete, jak to souvisí s jeho cílem. Výsledek? Klient to udělá, aby vás potěšil - a nic se nezmění.

PhDr. Tomáš Václavek z Psycholog.cz upozorňuje: „Mechanické používání pracovních listů může vést k formalizaci terapie.“ To znamená, že terapie přestane být živá. Stane se rutinou. A když se klient cítí, že to je jen „školní úkol“, odmítne ho. Podle průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 35 % terapeutů potvrzuje, že některí klienti listy odmítají právě proto, že je považují za „nátlak“.

Nejlepší způsob, jak to vyřešit? Začněte s otázkou: „Co potřebuješ právě teď?“ Ne: „Co mám použít?“

Příklad: Klientka má úzkost. Přichází na schůzku, kde se nesmíří s tím, že je „příliš citlivá“. Místo toho, abyste jí dali „Cvičení na sebepoznání“, zeptejte se: „Kdy jsi naposledy cítila, že ti někdo nevěří?“ Pak ji vede k tomu, aby si to napsala - a až poté jí ukážete list, který jí pomůže rozpoznat, že její citlivost není slabost, ale zdroj. List pak není nástroj, ale spojení.

Jak pracovní listy přizpůsobit?

Klíčové je: nekopírovat - přizpůsobovat.

Pro děti: Přidejte obrázky, zjednodušte jazyk, zvětšete písmo. List „FeelingsCZ.pdf“ od LATUS funguje, protože používá jednoduché ikony. Pro dospělé: Přidejte konkrétní příklady z jejich života. „Kdy jsi se cítila takhle minulý týden?“

Pro seniory: Zjednodušte text, zvětšete písmo, přidejte více mezery. Některé listy od AKL ČR jsou navrženy pro pacienty po CMP - s černobílým vzhledem, aby nezatěžovaly kognitivní zátěž. Pro adolescenty: Přidejte zkratky, emoji, internetový jazyk. „Mám z toho pěkný stress“ místo „Zaznamenávám přítomnost emocionálního napětí“.

Lenka Šakti na workshopu v Brně řekla: „Klíčové je, aby list mluvil jazykem klienta.“ To znamená: Není důležité, jak je list „dobře napsaný“. Je důležité, jak ho klient pojme.

Průměrně trvá 20-30 minut, než terapeut list přizpůsobí. To není časová ztráta. Je to investice. Klient, který si list přizpůsobí, ho použije. Klient, který ho nechává „tak jak je“, ho nechá na stole.

Co se děje v budoucnosti?

Trh s psycho-vzdělávacími materiály v ČR roste. Mezi lety 2020-2022 vzrostly tržby o 23 % na 48,7 milionu Kč ročně. Hlavní uživatelé jsou kliničtí psychologové (42 %), logopedi (28 %) a školní poradci (18 %). Ale největší změna je digitalizace. Podle průzkumu Terapeutických nástrojů z července 2023 65 % terapeutů používá digitální listy v kombinaci s prezenční terapií. Děti si je otevírají na tabletu, dospělí je vyplňují v mobilu.

Ale to není všechno. AKL ČR spolupracuje s ČVUT na projektu, který automaticky hodnotí výsledky pracovních listů. Terapeutické nástroje vyvíjejí adaptivní listy - ty se mění podle odpovědí klienta. Když klient řekne: „To neplatí pro mě“, systém mu nabídne jiný formát. To je budoucnost: personalizovaná terapie, která se přizpůsobuje, než aby se přizpůsobovala.

Do roku 2025 se očekává, že 70 % českých terapeutů bude používat digitální listy. Ale přijde i regulace. Ministerstvo školství připravuje certifikační systém pro psycho-vzdělávací materiály, který by měl být zaveden v prvním čtvrtletí 2024. To znamená: Budou se rozlišovat kvalitní materiály od těch, které jsou jen „na první pohled“.

Co si pamatovat?

Pracovní listy nejsou „návod na to, jak se terapeutit“. Jsou nástrojem pro společné objevování. Když je používáte správně:

• Nejste „kontrolor“, ale průvodce.
• Klient není „zákazník“, který má vyplnit formulář.
• Práce není „důkaz“, že jste „něco udělali“.
• Je to místo, kde se klient naučí sám sebe poznat.

Nejlepší list není ten, který je nejhezčí. Je to ten, který klient nechává. Který si vezme domů. Který si přečte znovu. Který mu pomůže říct: „Tady jsem byl. A teď jsem jiný.“