Logoterapie není jen další metoda psychoterapie. Je to cesta, která se ptá: Co tě drží naživu? Nezaměřuje se na to, co ti škodí, ale na to, co ti dává důvod žít. Vytvořil ji Viktor E. Frankl, český psychiatr, který přežil čtyři nacistické koncentrační tábory. V těchto místech, kde lidé ztráceli všechno - rodinu, zdraví, důstojnost - se mu ukázalo, že ten, kdo má smysl, přežije i to nejhorší.

Co je logoterapie skutečně?

Logoterapie, což znamená „léčba smyslem“, je třetí vídeňská škola psychoterapie. První byla Freudova psychoanalýza, která říká: „Lidé hledají slast.“ Druhá byla Adlerova individuální psychologie: „Lidé hledají moc.“ Frankl řekl: „Lidé hledají smysl.“ A to je zásadní rozdíl. Nejde o to, co jsme v minulosti zažili, ale co nás čeká v budoucnosti. Co nás táhne dopředu, ne co nás drží dozadu.

Frankl neříkal: „Máš smysl.“ Říkal: „Najdi svůj.“ A ten smysl není univerzální. Není to nějaká abstraktní pravda, kterou by měl každý dodržovat. Je to něco, co se mění od dne k dni, od chvíle k chvíli. Když jsi nemocný, může být smyslem léčit sebe. Když jsi ztratil práci, může být smyslem učit ostatní. Když jsi starý, může být smyslem přijmout to, co nemůžeš změnit.

Tři cesty ke smyslu

Frankl říkal, že každý člověk může najít smysl třemi způsoby. První je zážitkový smysl - když něco prožíváš. Láska, umění, příroda, hudba, chvíle, kdy ti někdo řekne: „Děkuju.“ To není jen pohodlí. To je hluboké naplnění. Když vidíš dítě, které ti poprvé řekne „tati“, nebo když stojíš na vrcholu hory a všechno kolem ti ztichne - to je smysl, který nemůžeš koupit.

Druhý je tvůrčí smysl - když něco vytváříš. Práce, která má význam, kniha, kterou píšeš, zahrada, kterou pěstuješ, dítě, které vychováváš. To, co děláš, nemusí být slavné. Ale musí být tvé. Frankl věřil, že každý má něco, co může dát světu. Někdo to je umění, někdo to je trpělivost, někdo to je jen to, že je tam, když to někdo potřebuje.

Třetí je postojový smysl - když nemůžeš změnit situaci, ale můžeš změnit svůj postoj. To je ta nejtěžší cesta. Když jsi v nemocnici, když tě opouští blízký, když jsi ztratil svobodu. Frankl říkal: „Když nemůžeš změnit okolnost, změň svůj postoj k ní.“ Nejde o to, aby bylo všechno v pořádku. Nejde o to, abys byl šťastný. Jde o to, abys se rozhodl: „I přes tohle, budu žít.“

Koperníkovský obrat

Frankl říkal o „koperníkovském obratu“ - to je ten moment, kdy si člověk uvědomí, že není středem světa. Nejsi tu, aby ti život vyhověl. Jsi tu, aby jsi odpověděl na život. Život ti klade otázky. Ne tě, co chceš, ale co máš dát. Když ztratíš práci, život ti klade otázku: „Co teď uděláš?“ Když tě opustí partner, život říká: „Jak se k tomu postavíš?“

Ve logoterapii neřešíme, proč jsi tak špatně. Řešíme: „Co teď děláš?“ Není důležité, jestli jsi někdy byl zlý, nebo měl špatné rodiče. Důležité je, co děláš teď. A to je to, co mnoho lidí potřebuje slyšet - že nejsou jen svým minulým bolestí.

Co když nemáš smysl?

Frankl říkal, že největší nemoc 20. století není rakovina nebo infarkt. Je to existenciální vakuum - prázdnost, když člověk necítí, proč žít. To se projevuje jako únavnost, apatie, depresivní smysluplnost. Lidé si koupí víc věcí, pracují víc, pije více, ale nic to nezaplní. Protože to, co chybí, není peníze nebo zábava. Chybí smysl.

Ve výzkumech Sdružení logoterapeutů a existenciálních analytiků z roku 2023 se ukázalo, že logoterapie je nejúčinnější u lidí, kteří prožívají smyslovou krizi. Například 45letý muž, který byl propuštěn z práce v roce 2022, řekl: „Neměl jsem cíl. Všechno, co jsem dělal, bylo jenom práce. Pak jsem začal dobrovolně učit děti čtení. A najednou jsem cítil, že jsem něco hodnotného.“ To není náhoda. To je logoterapie v akci.

Kritika a omezení

Není to však zázračná metoda. Některé kritiky jsou oprávněné. Logoterapie vyžaduje od člověka vysokou úroveň introspekce. Když jsi zcela ztracený, zneužíváš drogy, nebo máš těžkou úzkost - může být těžké se pustit do otázky: „Jaký smysl chceš dát svému životu?“

Některé kliniky ve Praze v roce 2021 hlásily, že někteří klienti odmítli pokračovat, protože cítili, že to „příliš vyžaduje od nich“. To není chyba metody. Je to výzva. Logoterapie neřeší pocity. Řeší odpovědnost.

Další kritika hovoří o „degurifikaci“ - zjednodušení Franklova myšlení. Někdo říká: „Najdi smysl v práci!“ A to je jen půlka pravdy. Frankl neříkal: „Smysl je v práci.“ Říkal: „Smysl je v tom, co dáváš.“ A to může být i to, že se necháš zemřít v klidu, když už nemůžeš dělat nic jiného.

Co se děje dnes?

Ve České republice je v roce 2026 42 certifikovaných logoterapeutů. Všichni jsou členy Sdružení logoterapeutů a existenciálních analytiků, které existuje od roku 1990. Logoterapie je součástí oficiálního kurikula klinické psychologie od roku 2021. Počet studentů, kteří se učí tuto metodu, vzrostl o 37 %.

Ve Spojených státech a Japonsku se Franklova práce stává populární. V roce 2023 byla zahájena spolupráce s Ústavem biochemie AV ČR, aby se zkoumalo, jak hledání smyslu ovlivňuje mozek. Což znamená: to, co Frankl popisoval jako duchovní zkušenost, může být jed day i vědecky měřitelné.

Největší budoucnost logoterapie je v péči o staré lidi. Když člověk přichází o tělo, zdraví, nezávislost - zůstává mu jen jedno: smysl. A to je právě to, co logoterapie dokáže poskytnout. Když už nemůžeš jít na procházku, můžeš se stát vzorem pro děti. Když už nemůžeš mluvit, můžeš představovat, že tvoje přítomnost má hodnotu.

Co ti logoterapie může dát?

Neřekne ti, jak žít. Neřekne ti, co máš dělat. Ale může ti pomoci najít svou vlastní odpověď. A to je větší dar, než jakákoliv rada.

Logoterapie ti neříká: „Buď šťastný.“ Říká: „Buď věrný svému smyslu.“

Možná to není to, co hledáš. Ale možná je to to, co potřebuješ.