Čekáte na první schůzku s psychologem? Až 12 týdnů. To zní jako věčnost, když se cítíte na pokraji. Většina lidí si myslí, že dokud nezačne terapie, nic nezvládají. Ale to není pravda. Můžete přežít toto období - a dokonce se z něj stát pevnější. Nejde o to, aby jste „vydrželi“. Jde o to, aby jste si vytvořili pevnou půdu, na které se můžete postavit, dokud se odborník neobjeví.
Sociální opora není luxus, je to základ
Nejúčinnější strategie, kterou znáte, ale často ignorujete, je mluvit s někým, komu důvěřujete. Ne s někým, kdo má titul psychologa. S někým, kdo vás zná. Kdo vás neosvěžuje výrokem „bude to lepší“ a nevyhodnocuje vaše pocity jako „přehnané“. Kdo jen sedí vedle vás a říká: „To zní strašně. Děkuju, že mi to řekl.“ Podle studie z Nevypusť duši z roku 2025 více než 70 % lidí, kteří si našli takového člověka, uvedlo, že jejich úzkost klesla o polovinu během čekání. Stačí jeden rozhovor týdně. Ne musíte všechno říct. Stačí říct: „Dnes jsem se cítil, jako bych se potápěl.“ A nechat to tam viset. To je první pomoc. A není to ničí zásluha. Je to vaše síla.Neztrácejte každodenní rituály - i když je to těžké
Když se cítíte špatně, chtějí vás všechny vnitřní hlasy, abyste se zahřáli pod přikrývkou, nechali se nechat, nezavřeli dveře. Ale právě v těchto chvílích je nejdůležitější udržet ty nejmenší věci. Vstát v čase. Pít vodu. Vyjít ven na pět minut. Uvařit si oběd. Ne proto, že to „máte dělat“. Ale proto, že to vašemu mozku říká: „Tady jsi stále ty. Nejsi jen ten, kdo se cítí špatně.“ Psychologie.cz to nazývá „všímavá první pomoc“. Každý malý krok, který děláte, i když se to zdá bezvýznamné, je jako malý kousek záchranného pásu. Když se vám podaří každý den vyjít ven, i když jste se chtěli jen převrátit na břicho, už jste vyhráli. Ne proto, že jste „zvládli“ den. Ale proto, že jste si připomněli, že život ještě neskončil.Dechové cvičení - nejrychlejší způsob, jak se zastavit
Když se cítíte, že vás příval emocí zatlačí na zem, nejrychlejší způsob, jak se zastavit, je dech. Ne nějaký složitý meditační trik. Jen jednoduché: 4-7-8. Vdechněte pomalu čtyři sekundy. Zadržte dech sedm sekund. Vdechněte osm sekund. Opakujte třikrát. To je vše. Tento postup aktivuje váš parasympatický nervový systém - ten, který vás uklidňuje. A funguje to i když jste v práci, v autobuse nebo v kuchyni, když vás někdo zlobí. Aplikace Nepanikař, kterou stáhlo přes 150 000 lidí, je založená přesně na tomto principu. Má kromě dechových cvičení i rychlý přístup k telefonu na Linku bezpečí 116 111. Když se cítíte, že už to nevydržíte, stačí otevřít aplikaci, kliknout na „Pomoc“ a zavolat. Není to „poslední možnost“. Je to nástroj, který máte v kapse.
Plán na nejbližší období - ne na celý život
Když čekáte na odbornou pomoc, vaše mysl je jako komora plná otázek: „Co když se to zhorší?“, „Co když to nezvládnu?“, „Je to už příliš pozdě?“ Tyto otázky neřešíte tím, že se snažíte odpovědět na ně. Řešíte je tím, že si uděláte malý plán. Na týden. Ne na rok. Na tři dny. Například:- Úterý: Vyhledám dva lidi, se kterými mohu mluvit.
- Středa: Zkusím dechové cvičení třikrát za den.
- Čtvrtek: Půjdu na procházku po 16:00, bez telefonu.
- Pátek: Zavolám na Linku bezpečí, jen abych věděl, že tam někdo je.
Linka bezpečí 116 111 není „poslední možnost“ - je to mezistupeň
Mnoho lidí si myslí, že když zavolají na Linku bezpečí, znamená to, že „už to nezvládají“. Ale to je nesmysl. Zavolat na linku znamená, že jste si uvědomili, že potřebujete podporu - a to je největší síla, kterou můžete mít. V roce 2023 bylo na této lince zaznamenáno 42 587 hovorů - o 18 % více než v roce 2022. Lidé zavolali, když čekali na psychologa. Když se cítili ztraceni. Když měli strach, že se nikdo nezajímá. A většina z nich řekla po hovoru: „Teď to zvládnu.“ Není to terapie. Ale je to to, co potřebujete, dokud terapie nepřijde. Je to lidská hlasová vazba. Kdo vás slyší. Kdo vás neosvěžuje. Kdo vás neřeší. Jen je tam. A to stačí.Co nefunguje - a proč
Nejčastější chyba? Potlačovat. „Zatnout zuby a vydržet.“ Podle údajů z Heroine.cz 68 % lidí, kteří se rozhodli pro tuto strategii, zažilo zhoršení symptomů během čekání. Proč? Protože emoce nezmizí. Jen se přesunou. Do těla. Do spánku. Do zlosti. Do nechutenství. Do izolace. A pak, když se konečně objeví psycholog, už nejste jen „na pokraji“. Jste v krizi. Nechávejte se oklamat tím, že „silní lidé nepláčou“. Silní lidé pláčou. A pak zavolají na linku. A pak si najdou někoho, kdo je poslechne. A pak se postaví. To je síla.
Co se mění - a proč máte důvod k naději
V České republice je 1 852 psychologů na 10,7 milionu obyvatel. To je jeden na 6 500 lidí. Doporučený poměr je 1:3 000. To znamená, že problém není vaše slabost. Je to systémová chyba. Ale něco se mění. Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt „Odolné Česko“, který má za cíl do roku 2027 zkrátit čekací dobu na 4-6 týdnů. Plánují vzdělat 500 nových peer konzultantů - lidí, kteří prošli podobným zážitkem a teď pomáhají jiným. A vytvářejí digitální platformu, která vám po registraci na čekací listinu pošle přímo certifikované materiály pro dočasné bezpečnostní strategie. To znamená, že v budoucnu nebudete muset hledat tyto informace sami. Budou vám přijít. A vy budete mít jasnější cestu.Nejste sami. A nejste ztracení.
Čekání na odbornou pomoc není čas, kdy jste „před“ terapií. Je to čas, kdy jste „s“ sebou. V tomto období nejde o to, aby jste „byli lepší“. Jde o to, abyste zůstali u sebe. A to umíte. I když to teď nevěříte. Každý krok, který jste dnes udělali - zavolali jste, vstali jste, vyšli jste ven, napsali jste někomu, zkusili jste dech - to byl krok k bezpečí. Ne k „vyléčení“. Ale k přežití. A přežití je první krok ke změně.Nejste závislí na tom, co se stane za týden. Jste závislí na tom, co děláte dnes. A dnes jste už něco udělali. To je důvod, proč budete přežít.
Jak dlouho trvá čekání na psychologa v České republice?
Podle statistik Českého statistického úřadu a studie PAQ Research z roku 2023 trvá průměrné čekání na první schůzku s psychologem 8-12 týdnů. V některých regionech, zejména venkovských, může být čekací doba i delší. To není výjimka - je to systémový problém, který se postupně řeší. Ministerstvo zdravotnictví plánuje do roku 2027 zkrátit čekací dobu na 4-6 týdnů.
Je dobré zavolat na Linku bezpečí 116 111, když jen čekám?
Ano. Zavolání na Linku bezpečí není známkou „selhání“. Je to známkou, že chcete být v bezpečí, dokud se neobjeví odborník. V roce 2023 bylo na této lince zaznamenáno přes 42 000 hovorů - většina z nich od lidí, kteří čekali na psychologa. Mnozí z nich potvrzují, že hovor jim dal klid, který jim umožnil přežít těžký čas bez zhoršení stavu.
Co dělat, když mi doporučené strategie nepomáhají?
Pokud se vám strategie, jako je dechové cvičení nebo hovor s přátelé, nezdají pomáhat, neznamená to, že jste „ztracený“. Znamená to, že potřebujete jiný přístup. Zvažte kontakt s peer konzultantem - osobou, která prošla podobnou situací. Nebo se obraťte na svého praktického lékaře, který vás může přesměrovat na rychlejší možnosti nebo na psychiatra, pokud je to nutné. Není potřeba „vydržet“ - je potřeba najít to, co vám pomůže.
Je lepší čekat na psychologa nebo jít na psychiatra?
Psycholog se zaměřuje na hovory, chování a emocionální podporu. Psychiatra můžete navštívit i bez odkazu - pokud máte těžké příznaky, jako je neustálá úzkost, depresivní stav, nebo myšlenky na sebevraždu, psychiatr může posoudit potřebu léků nebo rychlejšího zásahu. Pokud se cítíte, že vaše situace je nebezpečná, nečekáte na 12 týdnů. Jděte na psychiatra. Nebo zavolejte na Linku bezpečí. To je větší priorita než čekací listina.
Může mi pomoci aplikace Nepanikař, když nemám peníze na terapii?
Ano. Aplikace Nepanikař je zdarma a obsahuje dechová cvičení, návody na vnitřní klid a přímý přístup k kontaktům krizových center. Stáhlo ji přes 150 000 lidí. Není to náhrada za terapii, ale je to výborný nástroj na přežití čekání. Můžete ji používat každý den, i když nemáte žádné peníze. Je to bezpečnostní síť v telefonu.
Proč některé strategie nefungují, i když je čtu?
Protože čtení není čin. Strategie fungují jen tehdy, když je uděláte. Když se vám podaří jen jednou za den udělat dechové cvičení, nebo zavolat někomu, už jste začali. Nejde o to, abyste „všechno“ udělali. Jde o to, abyste udělali něco. I když to je malé. I když to je těžké. Malý krok je větší než tisíc slov.
Je normální, že mě čekání na psychologa vyčerpává?
Ano. Čekání na odbornou pomoc je samo o sobě stresující. Nejste „slabí“. Jste lidé, kteří chtějí pomoci a nemají ji. To je výsledek systémového nedostatku, ne vaší chyby. Mnoho lidí zažívá únavu, zlost, pocit bezmoci - a to je normální reakce na nejistotu. Vaše pocity nejsou „přehnané“. Jsou reakcí na realitu. A ta realita se mění.
Co dělat dnes
Nečekejte na „ideální čas“. Nečekejte, až budete „připraveni“. Nečekejte, až vás někdo „vyléčí“. Dnes udělejte jednu věc:- Zavolejte na Linku bezpečí 116 111 - jen abyste věděli, že někdo je.
- Napište někomu, komu důvěřujete: „Dnes jsem se cítil...“
- Udělejte 4-7-8 dechové cvičení třikrát.
- Vyjděte ven na pět minut a nechte telefon doma.