Psychoterapie dnes není jen léčba duševních potíží. Je to složitý, živý proces, který vychází z hlubokých otázek o tom, co nás činí tím, kým jsme. A všechno to začalo s jedním mužem, který seděl s pacientkami na podlaze a tlačil jejich nohy - Sigmundem Freudem.

Začátek: Freud a objev nevědomí

Před více než 130 lety se Freud, původně neurolog, začal zabývat pacientkami s hysterií. Tyto ženy měly bolesti, paralýzy, ztráty hlasu - a přitom žádná fyzická porucha nebyla vidět. Freudův kolega Josef Breuer objevil, že když pacientky mluvily o svých vzpomínkách, jejich příznaky zmizely. Freud to rozšířil. Přestal používat hypnózu a začal vytvářet „léčbu pomocí řeči“. To byl první krok k psychoanalýze.

Co bylo revolučního? Freud řekl: „Nemusíte vědět, proč se cítíte špatně, abyste mohli být vyléčeni.“ On objevil, že většina toho, co nás ovlivňuje, je skryté - v nevědomí. Nejednalo se jen o vzpomínky. Jednalo se o zatlačené city, pocity viny, sexuální touhy, strachy z dětství, které jsou příliš bolestivé na to, abychom je připustili do vědomí.

Freudův model mysli měl tři části: Id (touhy), Ego (reálný já), a Superego (vnitřní hlas rodičů a společnosti). Konflikty mezi nimi vytvářejí úzkost, deprese, fobie. A tyto konflikty nevznikají náhodou - vznikají v dětství. To byl klíčový přesun: psychické problémy nejsou „slabostí“, ale výsledkem životního vývoje.

Od psychoanalýzy k psychodynamické terapii

Po Freudově smrti v roce 1939 se jeho myšlenky rozvětvily. Někdo se zaměřil na vztahy (interpersonální teorie), jiní na individuální touhy (Jung), další na sociální tlaky (Adler). Ale základní myšlenka zůstala: nevědomé procesy ovlivňují naše chování.

Dnes se to jmenuje psychodynamická psychotherapie. Není to stejné jako klasická psychoanalýza. Nejsou to 5 sezení týdně po 5 let. Většina terapií dnes trvá 1-3 roky, 1-2x týdně. Cílem není jen „odhalit minulost“, ale pochopit, jak se minulost opakuje v dnešních vztazích. Klient si všimne, že vždycky vybírá partnery, kteří ho kritizují - stejně jako jeho otec. A teprve když to vidí, může to změnit.

Co to přináší? Studie z roku 2021 od WHO potvrdily, že psychodynamická terapie pomáhá u depresí, úzkostí, poruch osobnosti. Ale není to jen pro „nemocné“. Mnoho lidí, kteří nemají diagnózu, si vybírají tuto terapii, protože chtějí lépe pochopit sebe. „Přestal jsem se cítit jako oběť svých vzorců,“ říká jedna klientka z Prahy. „Už jsem nevěděla, proč vždycky selhávám ve vztazích. Až jsem to viděla, změnilo se všechno.“

Co se změnilo od Freuda?

Freud dnes už není autoritou. Ale jeho nápadům se nevyhýbáme - rozvíjíme je. Změny jsou jasně vidět:

• Terapeut není „soudce“. Dříve seděl za stolíkem a mlčel. Dnes je aktivní, odpovídá, reaguje. Vztah terapeuta a klienta je klíčem k změně.
• Nejsou jen vzpomínky. Dnes se pracuje s tělem. Těsná plec, ztuhlé břicho, zrychlený dech - to všechno je zpráva o emocích, které neumíme říct. Body-psychoterapie, která se opět vrací, je důkazem, že Freudův fyzický přístup nebyl bludným směrem.
• Nejde jen o dětství. Ano, dětství je důležité. Ale dnes se také díváme na dospělost: jak pracujeme, jak komunikujeme, jak se vztahujeme k mocnosti, k úspěchu, k ztrátě.

Současné směry: Co je dnes k dispozici?

Psychoterapie už není jedna metoda. Je to celý svět přístupů:

• Kognitivně-behaviorální terapie (KBT): Zaměřuje se na myšlenky a chování. Pokud máš úzkost, naučí tě, jak přerušit cykly „přemýšlení - strach - vyhýbání se“. Je rychlá, má důkazy, funguje u paniky, OCD, fobií.
• Humanistická terapie (např. Rogersova): Věří, že každý má v sobě potenciál k růstu. Terapeut není „lékař“, ale průvodce. Důraz je na přijetí, empatii, autenticitu.
• Tělesně orientovaná terapie: Pracuje s dechem, pohybem, napětím. Naučí tě, jak „přijmout“ strach místo toho, aby jsi ho tlumil. Velmi účinná u traumatu.

Co si však všichni odborníci říkají? Většina terapeutů kombinuje přístupy. Podle průzkumu Asociace českých a moravských psychologů z roku 2022 72 % terapeutů používá více než jednu metodu. Psychodynamický přístup je základ - ale KBT nebo tělesná práce se přidávají, když to klient potřebuje.

Proč psychodynamická terapie stále přežívá?

Kritici říkají: „Je to pomalé, drahé, neukázané.“ A máme pravdu. Sezení stojí 1 500-3 500 Kč, trvá roky, a neexistuje „test“, který by dokázal, že „nevědomí“ existuje. Ale co když to funguje jinak?

Zkus si to: Když ti někdo řekne, že „přestanu mít úzkost, když budu dýchat hluboko“, můžeš to zkusit. Ale když ti někdo pomůže pochopit, proč se cítíš nevážený, když tě někdo kritizuje - a proč to způsobuje, že se stahuješ z vztahů - pak se změní celý tvůj život. To není „léčba příznaků“. To je změna jádra.

Podle českého fóra psychoanalyzadnes.cz někteří klienti potřebují 3-5 let. Jiní říkají: „15 sezení mi stačilo, abych přestal být vůči svému otci stejný, jako byl on ke mně.“ To není náhoda. To je hluboká změna.

Co dnes v Česku?

Počet certifikovaných psychoterapeutů v Česku se za posledních 7 let zvýšil z 1 200 na 2 850. A v roce 2025 by jich mělo být 3 500. Proč? Protože lidé už nechtějí jen „vyřešit příznak“. Chtějí pochopit, proč se cítí tak, jak se cítí.

Od roku 2020 probíhá projekt „Psychoterapie pro všechny“, který má za cíl státní financování základních sezení. To znamená, že psychoterapie nebude jen pro ty, kdo si ji mohou dovolit. A to je velký krok.

Největší zájem je na psychodynamickém přístupu - 68 % klientů ho volí. Proč? Protože funguje na hluboké úrovni. Nedává ti návod, jak se cítit lépe. Dává ti nástroj, jak pochopit, proč jsi se nikdy necítil dostatečně dobrý. A to je cesta k trvalému klidu.

Co je na horizontu?

Dnes se vracíme k Freudovým počátkům. Ne k jeho fyzickému tlačení, ale k jeho pozorování: emoce se projevují v těle. Tělesná práce, mindfulness, traumato-orientované přístupy - všechno to spojuje dnešní terapie s jeho původním pohledem.

Největší změna? Psychoterapie už není „náhrada za léky“. Je to nástroj pro celý život. Pro ty, kteří chtějí lépe vztahy. Pro ty, kteří chtějí více smyslu. Pro ty, kteří chtějí přestat být věrní vzorům, které jim nikdo neukázal, jak je překonat.

Freud nebyl dokonalý. Ale on první řekl: „Nemusíš být šílený, abys potřeboval pomoci.“ A dnes už to nikdo nezpochybňuje.