ABA terapie není jen další metoda pro děti s autismem. Je to vědecky ověřený přístup, který mění každodenní život - pokud je použit správně. Mnoho rodičů si myslí, že ABA znamená, že dítě musí být „napraveno“. Ale skutečnost je jiná. ABA se nezaměřuje na to, aby dítě vypadalo „normálně“. Zaměřuje se na to, aby se naučilo komunikovat, učit se, řešit konflikty a žít bez strachu. A to je rozdíl.

Co je ABA terapie skutečně?

Applied Behavior Analysis (ABA) je systém, který vychází z vědy o chování. Vznikl v 60. letech 20. století, kdy psycholog Ivar Lovaas začal experimentovat s dětmi s autismem. Jeho cíl nebyl „vyléčit“ autismus. Cílem bylo pomoci dětem získat dovednosti, které jim chyběly - jako mluvit, hrať se s kamarády nebo se sama o sebe postarat. Dnes je ABA založena na sedmi základních principech, které popsal tým Baer, Wolf a Risley v roce 1968. Tyto principy říkají: chování musí být praktické, měřitelné, analyzovatelné, opakovatelné, založené na jasných principech, efektivní a musí přetrvávat i mimo terapii.

Například: když dítě řekne „voda“, dostane sklenici vody. To je pozitivní posilování. Když dítě křičí, aby dostalo hračku, a rodič přestane dávat hračku, když křičí - to je extinkce. Když dítě potřebuje naučit se oblékat se, rozdělí se to na kroky: vzít tričko, vložit ruku do rukávu, přetáhnout přes hlavu. Každý krok se naučí zvlášť. To se jmenuje chaining. A když se to naučí v terapii, musí to umět i doma, ve škole, v obchodě. To je generalizace.

Jak ABA funguje v praxi?

Každá ABA terapie začíná hodnocením. Certifikovaný analytik chování (BCBA) sedí s dítětem, pozoruje, co ho trápí, co ho baví, když křičí, když utíká, když se nechce podívat do očí. Toto hodnocení trvá 10-15 hodin. Pak se vytvoří individuální plán. Není žádný „standardní“ plán. Každý dítě je jiné.

Terapie se obvykle koná 2-4 hodiny denně, 5-7 dní v týdnu. Intenzivní terapie může dosahovat 25-40 hodin týdně - ale to neznamená, že každé dítě to potřebuje. Některé děti se zlepší i s 10 hodinami týdně, pokud je plán dobře navržený. Terapeut používá techniky jako Discrete Trial Training (DTT), kde se učíme v malých, opakovaných krocích, nebo Pivotal Response Treatment (PRT), kde se učíme hrou, v přirozeném prostředí - třeba při hraní autíček.

Posilování je klíč. Ale ne jen sladkosti. Posilování může být pochvala, hra, čas s rodičem, vlastní volba - co dítě opravdu chce. Pokud dítě nechce být posilováno hračkou, nebudete ho dostávat. ABA neříká: „musíš se chovat takto, jinak neobdržíš odměnu“. Říká: „když se chováš takto, co ti dává smysl?“

Co ABA umí - a co neumí?

Podle systematického přehledu z roku 2022 publikovaného v PubMed Central, ABA ukázala významné výsledky v 7 z 8 kategorií u dětí s autismem: komunikace, jazyk, sociální dovednosti, učení, samostatnost, snižování problémového chování a zvládání každodenních úkolů. To znamená, že dítě se naučí říct, že má hlad, nebo si obléct šaty, nebo čekat na řadu v obchodě.

Ale ABA neřeší všechno. Nemění osobnost. Nemění to, že dítě má rádo opakující se pohyby - stimming. A to je problém. Některé starší metody ABA zakazovaly stimming, protože „to vypadá divně“. Dnes to už většina dobrých terapeutů neudělá. Pokud stimming nezakazuje dítěti komunikovat nebo způsobuje úraz, není to špatné. Je to jeho způsob, jak si udržet klid. Moderní ABA učí: „Chápu, že to potřebuješ. Pojďme najít i jiné způsoby, jak se uvolnit, když budeš přetížený.“

ABA také neřeší emocionální hlubinu. Nemůžeš ji použít, aby dítě „pocítilo“ empatii. To je jiná věc. ABA může naučit dítě říct „je mi líto“, když někdo pláče. Ale nemůže mu dát vnitřní pochopení, proč je to důležité. To přichází s časem, s vztahy, s přijetím.

ABA vs. jiné přístupy: TEACCH, Floortime, jiné

Mnoho rodičů se ptá: „Proč ne TEACCH?“ TEACCH je strukturovaný přístup, který využívá vizuální pomůcky - plány, obrázky, časové osy. Je skvělý pro děti, které potřebují jasný rámec. Ale TEACCH neukáže, jak dítě začne mluvit. ABA ano.

DIR/Floortime se zaměřuje na emocionální spojení. Rodiče se s dítětem hrají, následují jeho zájem, budují vztah. Je to krásné. Ale pokud dítě neumí říct „chci“ nebo „ne“, nemůžeš s ním hrat pořád. ABA pomáhá získat tyto základní dovednosti, aby Floortime mohl fungovat.

Není to „nebo“. Je to „a“. Mnoho terapeutů dnes kombinuje ABA s jinými přístupy. Například: nejprve pomocí ABA naučí dítě požádat o vodu, pak pomocí Floortime zavedou hru s vodou - kde dítě může vytvářet vlastní příběhy. To je moderní ABA.

Kritika ABA: Proč někteří autisté říkají „ne“?

Tohle je důležité. Někteří dospělí autisté říkají: „ABA mě naučila, že jsem špatný.“ A to je pravda - v minulosti. Některé terapie v 80. a 90. letech používaly tresty: odmítnutí, izolaci, přísné pokyny. To je dnes zakázáno. American Psychological Association v červnu 2023 explicitně zakázala tresty v ABA. Všechny seriózní centra v USA a Evropě už to neudělají.

Ale kritika je hlubší. Někteří autisté říkají: „ABA mě naučila maskovat. Musel jsem přestat pohybovat rukama, musel jsem dělat kontakt očima, i když mi to dělalo strach. Teď mám úzkost.“ To je reálné. ABA nebyla navržena pro to, aby respektovala neurodiverzitu. Ale dnes už je. Více než 78 % ABA poskytovatelů v USA dnes zapojuje autistické dospělé do plánování terapie. Ptají se: „Co ti dává smysl? Co ti pomáhá? Co ti škodí?“

Největší chyba je předpokládat, že „normální chování“ je cílem. Cílem je: „Jak můžu pomoci dítěti být bezpečné, slyšené a schopné vyjádřit se?“

Co stojí ABA v České republice?

V USA je ABA pokryta pojišťovnami. V Česku ne. Soukromá ABA terapie stojí 600-1 200 Kč za hodinu. To znamená, že intenzivní terapie (25 hodin týdně) může stát 60 000-120 000 Kč měsíčně. To je pro většinu rodin nemožné. Některé organizace, jako Autismus ČR, poskytují částečnou podporu - ale ne pokrytí celého nákladu.

Naštěstí roste teleterapie. Od roku 2019 se její využití zvýšilo o 320 %. Nyní můžete mít terapeutickou hodinu z domova, přes Zoom. To snižuje náklady a zvyšuje přístup. Ministerstvo zdravotnictví od ledna 2024 spustí pilotní projekt s Autismus ČR - cílem je začlenit ABA do systému rané péče. To je první krok k tomu, aby ABA nebyla jen pro bohaté.

Jak začít?

1. Najděte certifikovaného BCBA (Board Certified Behavior Analyst). Kontrolujte certifikaci na BACB website - ale v Česku to zatím není povinné. Ptáte se: „Máte certifikaci?“

2. Požádejte o počáteční hodnocení. Mělo by trvat 10-15 hodin a mělo by vám dát jasný plán - ne jen „dítě potřebuje ABA“.

3. Zeptejte se: „Jak budete měřit pokrok?“ Neříkejte: „Myslím, že se zlepšuje.“ Ptáte se: „Které chování se zvýšilo? Které se snížilo? Jak to měříte?“

4. Zeptejte se: „Jak zapojujete dítě do plánování?“ Pokud vám odpověď zní: „Dítě je příliš malé, abychom ho ptali“, hledejte jiného terapeuta.

5. Vyzkoušejte domácí aplikaci. ABA nefunguje jen v kanceláři. Pokud rodič neví, jak používat posilování doma, terapie selže. Většina dobrých center vás naučí - 20-30 hodin školení, pak praktické cvičení s terapeutem.

Budoucnost ABA: Co se mění?

Dnes se ABA přesouvá od „napravit chování“ k „zlepšit kvalitu života“. To je nové. Do roku 2028 se očekává, že umělá inteligence pomůže přizpůsobit terapii v reálném čase - například když dítě přestane reagovat, systém navrhne jiný přístup. To zvýší efektivitu o 25-30 %.

Největší změna je ale lidská. Více autistických lidí vede terapie, píší plány, učí terapeuty. Nejsou už jen „pacienti“. Jsou partnery. A to je to, co opravdu dělá rozdíl.